9 z 10 Čechů si myslí, že mladí nezískají ve škole dost zkušeností pro uplatnění na trhu práce

Názory české veřejnosti na úroveň vzdělání jsou rozporuplné. Jak ukázal průzkum, který pro alianci odpovědné podnikání Byznys pro společnost uskutečnila agentura Ipsos, většina respondentů ohodnotila celkovou úroveň vzdělání jako dobrou. Na druhé straně si většina respondentů myslí, že výuka nepřipravuje mladé lidi dostatečně pro budoucí zaměstnání. Odborníci zase za zásadní problém považují absenci diskuse o spolupráci firem a škol.

„Jsme v těsném kontaktu s velkými firmami a díky tomu vnímáme, že v české společnosti stále citelněji chybí diskuse o směřování vzdělávacího systému, kde by se mohly uplatnit názory firem, kterým jde o dlouhodobou budoucí udržitelnost české společnosti. Jako jedno z možných rizik vnímají absenci jasné strategie a přípravu na klíčovou transformaci v souvislosti s technologickým pokrokem,“ říká Pavlína Kalousová, předsedkyně Byznysu pro společnost.

To potvrzují i zkušenosti O2: „Otevření diskuse o spolupráci mezi firmami a školami je pro nás klíčové. Vzdělání je pro nás jednou z hlavních společenských hodnot, kterou chceme aktivně rozvíjet a pomoci v tom státu,“ řekl Hany Farghali, ředitel korporátní komunikace a CSR O2.

Celkem 53 % účastníků průzkumu agentury Ipsos pro alianci Byznys pro společnost charakterizovalo úroveň vzdělání v České republice jako vysokou nebo velmi vysokou. Kritičtější názory na současný stav vzdělávání zastává zejména starší generace, z níž pouze 42 % respondentů ve věku 55 až 65 let považuje úroveň českého školství za vysokou. 9 z 10 Čechů si však nemyslí, že mladí lidé mají dost praxe, než vstoupí na trh práce.

Na otázku, co by mohlo zvýšit úroveň výuky a co je nejdůležitější v přípravě dětí a mladých lidí pro budoucí uplatnění, téměř tři čtvrtiny respondentů odpověděly, že teorie by měla být více doplněna praxí. Ve školách by měli působit zkušení vyučující, případně další odborníci s praxí. Dvě pětiny dotázaných zdůraznily význam výuky cizích jazyků. Zarážející je, že pouze necelá třetina dotázaných považuje za důležité využívat při výuce výpočetní techniku a moderní technologie z pohledu přípravy mladých lidí na praxi. Téměř stejné procento by uvítalo menší počet žáků ve třídách, což by umožnilo individuálnější přístup pedagogů.

„Je vidět, že v české společnosti přetrvává představa školy jako místa, které mladé vybaví konkrétními „praktickými“ dovednostmi. Přitom velké firmy, které kladou důraz na udržitelnost svého podnikání a své strategie plánují na 10 – 15 let dopředu, se shodují na tom, že v souvislosti s plánovanou transformací trhu práce budou ze škol mladí lidé připraveni hledat a nacházet řešení, budou flexibilní a ochotní se celoživotně učit,“ říká Pavlína Kalousová, předsedkyně Byznysu pro společnost.

„Je důležité, aby se firmy podílely na koncepci vzdělávání, ale současně je důležité, aby byly firmy připraveny na mladé – například v nabídce flexibility práce či umožnění sladění osobních hodnot s firemními,“ dodává Pavlína Kalousová.

K posílení praktické stránky vzdělávání na českých školách významně přispívá propojení škol a firem. Jejich role je však doposud veřejností málo doceňovaná. „Průzkum ukázal, že pouze 19 % dotázaných zná nějakou konkrétní firmu, která přispívá ke zlepšení úrovně školství v ČR. Nejvíce si některou firmu vybavili lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním (36 %),“ říká Tomáš Macků, ředitel komunikace výzkumné agentury Ipsos, která výzkum pro Byznys pro společnost uskutečnila.

„Jako čím dál palčivější problém vnímáme, že ze škol vychází lidé bez základní digitální gramotnosti. Jedna věc je digitální technologie vlastnit a druhá je umět je správně využívat. Proto je pro nás systém vzdělávání prioritní a chceme českému školství v této oblasti pomoci. Dlouhodobě například podporujeme vzdělání v oblasti kyberbezpečnosti. Potřebujeme, aby k nám ze škol přicházeli lidé, kteří mají schopnost se orientovat, reagovat na změny a neustále se učit a zároveň jsou adaptabilní,“ říká Hany Farghali, ředitel korporátní komunikace a CSR O2 „Velké firmy chtějí se školami spolupracovat, protože to vnímají jako důležitou součást své společenské odpovědnosti. Podnikový sektor by měl být podle nás jedním z hybatelů změn ve vzdělávacím systému,“ dodává Hany Farghali.

Výzkum Ipsosu pro Byznys pro společnost rovněž sledoval, jak by si lidé představovali zapojení firem do zlepšování úrovně praktického vzdělávání ve školách. Přes tři čtvrtiny respondentů vidí cestu v rozšíření možností praxí, stáží a brigád pro studenty. Celkem 57 % uvedlo, že by firmy mohly podporovat vybrané obory, a jen o něco menší počet respondentů se přimlouvá, aby firmy spolupracovaly se školami na tvorbě výukových programů. Na dalším místě bylo přání, aby odborníci z firem na školách přímo vyučovali. Doporučení směřovala také k materiální podpoře výuky, případně k finanční podpoře studentů ze znevýhodněného prostředí formou stipendií.

Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, účastníka odborného panelu Vzdělané Česko, „zde zatím chybí styčné místo pro kultivovanou debatu škol se zaměstnavateli. Za zásadní považuji hledání nastavení systému, vytváření vazeb tak, aby se odstranily disproporce mezi školami a firmami.“

O tom, že Češi význam vzdělávání nepodceňují, svědčí reakce poloviny respondentů, kteří jsou v ekonomicky aktivním věku a uvedli, že se stále vzdělávají. 58 % z nich tak činí mimo zaměstnání. Přes dvě pětiny dotázaných udávají jako motivaci pro své další vzdělávání, že si chtějí rozšířit obzory, 29 % tak činí, aby si zvýšili kvalifikaci a mohli si najít lepší, případně lépe placenou práci, 9 % se učí soukromě cizí jazyky.

Příklady odpovědí o motivaci k dalšímu vzdělávání od respondentů výzkumu:

„Pracuji v IT, proto je pro mě nezbytné sledovat aktuální trendy a nové technologie. Samostudiem a absolvováním různých vzdělávacích kurzů udržuji nebo i zvyšuji svou cenu na trhu práce.“

„Absolvuji nástavbové studium, ať mám maturitu, snad si pak najdu lépe placenou práci.“

„Seberozvoj, zvýšení kvalifikace a profesionality v oboru, který se na školách zatím nevyučuje (zdravá životospráva včetně vaření) za účelem využití v zaměstnání.“

„Studuji angličtinu, nesouvisí sice přímo s mým oborem, ale pokládám její znalost za zásadní.”

„Chci být stále akční, vědět a umět co to jde ohledně nové technologie výpočetní techniky.“

„Chci se posunout ve vzdělání kupředu, nechci ustrnout na jednom místě, chci mít větší rozhled. Cvičím mozek, paměť, vzdělávám se i mimo svůj obor, abych dohnal to, co jsem zameškal, když jsem se mohl vzdělávat, ale upřednostňoval jsem vlastní pohodlí (myšleno ve škole i mimo ní).“

Metodika výzkumu:

Výzkum byl realizován agenturou Ipsos na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR ve věku 18–65 let (reprezentativní podle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Cílem průzkumu bylo zjistit názory české populace,týkající se tématu úrovně vzdělání v ČR. Velikost výběrového souboru byla 1006 respondentů. Sběr dat probíhal od 19. do 22. 2. 2018 na základě strukturovaného online dotazníku.

Vzdělané Česko

Průzkum sloužil jako základ pro diskusi Vzdělané Česko, kterou 21. března uspořádala aliance Byznys pro společnost v cyklu Odpovědné Česko. Diskuse se zaměřila na roli firem (větších i menších) ve vzdělávání – jaká je nyní, jaká by měla nebo mohla být a jaká jsou očekávání od firem. Panel odborníků a odbornic z různých úrovní diskutoval o souvislostech mezi konceptem odpovědnosti a udržitelnosti a očekáváními škol, firem a dalších relevantních institucí odpovědných za úroveň, rozvoj a konkurenceschopnost vzdělávacího systému.

Partnerem a iniciátorem tematického zaměření panelu byla společnost O2 Czech Republic, která se vzdělávání na různých úrovních věnuje dlouhodobě a ráda by téma a diskusi dále posouvala a pomohla ke zlepšení současné situace ve vzdělávání. Partnerem byla rovněž agentura IPSOS, která k tématu setkání uskutečnila výzkum veřejného mínění.

Zdroj informací

Datum

Diskuse