Zákon o obcích - zákon č. 128/2000 Sb.
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)
128/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o obcích (obecní zřízení)
Změna: 273/2001 Sb.
Změna: 450/2001 Sb.
Změna: 320/2001 Sb.
Změna: 313/2002 Sb. (část)
Změna: 311/2002 Sb., 313/2002 Sb.
Změna: 59/2003 Sb.
Změna: 22/2004 Sb.
Změna: 216/2004 Sb.
Změna: 257/2004 Sb.
Změna: 421/2004 Sb.
Změna: 626/2004 Sb.
Změna: 501/2004 Sb., 413/2005 Sb.
Změna: 61/2006 Sb.
Změna: 245/2006 Sb.
Změna: 234/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 169/2008 Sb.
Změna: 298/2008 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 305/2008 Sb.
Změna: 477/2008 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 424/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb.
Změna: 246/2011 Sb.
Změna: 364/2011 Sb.
Změna: 72/2012 Sb.
Změna: 424/2010 Sb. (část), 142/2012 Sb.
Změna: 239/2012 Sb.
Změna: 257/2013 Sb., 303/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 24/2015 Sb.
Změna: 106/2016 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÍ ZŘÍZENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
DÍL 1
Postavení obcí
§ 1
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří
územní celek, který je vymezen hranicí území obce.
§ 2
(1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje
v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů
vyplývající.
(2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých
občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.
§ 3
(1) Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na
návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
(2) Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda
Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
(3) Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem,
pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké
sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec
stává městem.
(4) Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17.
května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké
sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a
zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem.
(5) Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o tom, že se obec stala
městem nebo městysem, neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a
katastrálnímu.
(6) Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem,
je nově vzniklá obec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž
žádná není městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec
městysem. Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak
obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i
nadále městem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcí,
pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu,
je i nadále městysem.
§ 4
(1) Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy
Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové,
Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín,
Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá
Boleslav a Prostějov.
(2) Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo
městské části s vlastními orgány samosprávy.
§ 5
(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány
obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce.
Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány
města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města.
Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány
městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány
městyse.
(2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města;
dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát
a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního
města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány
městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského
obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně
členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské
části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta,
úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
(3) Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu
nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon
přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).
§ 6
zrušen
§ 7
(1) Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná
působnost"). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné
působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen
způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být
omezen jen zákonem.
(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává
tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).
§ 8
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o
přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.
§ 9
zrušen
§ 9a
Obce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního
předpisu.^2a)
§ 10
Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou
vyhláškou
a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může
stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci
nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a
majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou
vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných
prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány,
b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a
kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením
závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství,
k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné
zeleně^3) (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení obce
sloužících potřebám veřejnosti,
d) stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 11
(1) Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho
mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.
(2) Obec vykonávající rozšířenou působnost^3a) (§ 66) může za podmínek
stanovených v odstavci 1 vydávat nařízení obce pro správní obvod
stanovený zvláštním právním předpisem.
§ 12
(1) Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce (dále jen "právní předpis
obce") musí být vyhlášeny, což je podmínkou platnosti právního předpisu
obce. Vyhlášení se provede tak, že se právní předpis obce vyvěsí na
úřední desce^3b) obecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního
předpisu obce je první den jeho vyvěšení na úřední desce. Kromě toho
může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým.
(2) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy
obce účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý
obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti,
nejdříve však dnem vyhlášení.
(3) Nařízení obce vykonávající rozšířenou působnost se zveřejní též na
úřední desce obecních úřadů působících ve správním obvodu obce s
rozšířenou působností.
(4) Obec vede evidenci právních předpisů, které vydala. Evidence
právních předpisů obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho
schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti,
popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy obce se
označují pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého
kalendářního roku.
(5) Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u
obecního úřadu v obci, která je vydala. Nařízení vydané obcí
vykonávající rozšířenou působnost musí být každému přístupné též u
obecních úřadů působících v jejím správním obvodu.
(6) Obec zašle obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího
vyhlášení Ministerstvu vnitra. Obec zašle nařízení obce neprodleně po
dni jeho vyhlášení krajskému úřadu.
§ 13
(1) Státní orgány a orgány kraje jsou povinny, pokud je to možné,
předem projednat s obcí návrhy na opatření dotýkající se působnosti
obce.
(2) Státní orgány a orgány kraje poskytují obci na požádání bezplatně
údaje a informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost mají i obce
vůči státním orgánům a orgánům kraje. Ochrana údajů a utajovaných
informací podle zvláštních právních předpisů^4) zůstává nedotčena.
(3) Obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně
údajů katastru nemovitostí.
§ 14
(1) Obec je povinna vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby
právnických a fyzických osob, stanoví-li tak právní předpis.
(2) Obec vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v
případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované
údaje jsou jí známy.
§ 15
zrušen
DÍL 2
Občané obce
§ 16
(1) Občanem obce je fyzická osoba, která
a) je státním občanem České republiky, a
b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.^6)
(2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených
zvláštním zákonem,^7)
b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním
zákonem,^8)
c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím
řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za
uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo
ústně na zasedání zastupitelstva obce,
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý
kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do
usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a
pořizovat si z nich výpisy,
f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné
působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána
nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání
nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce,
nejpozději do 90 dnů,
g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je
vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost
zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba,
která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.
§ 17
Oprávnění uvedená v § 16 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let,
je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu,
stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a
která byla vyhlášena.
DÍL 3
Území obce a jeho změny
§ 18
(1) Každá část území České republiky je součástí území některé obce,
nestanoví-li zvláštní zákon jinak.^9)
(2) Obec má jedno nebo více katastrálních území.
§ 19
(1) Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody
sloučit. Území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí.
(2) Obec ponese po sloučení název, na němž se slučované obce dohodnou.
Jestliže se obce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo
vnitra. K jinému názvu sloučené obce dává souhlas Ministerstvo vnitra.
(3) Obec se může na základě dohody připojit k jiné obci, se kterou
sousedí.
(4) Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení obce lze uzavřít na základě
rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění
tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této
věci.^8) Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení obcí
nebo o připojení obce nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda
konaného v obci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené obce
oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž
základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce.
Je-li konáno místní referendum o sloučení obcí nebo o připojení obce,
oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním referendu.
(5) Dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce musí obsahovat
a) den, měsíc a rok, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje,
b) název obce a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení obcí,
c) určení právních předpisů obcí, které byly vydány slučovanými obcemi
nebo připojovanou obcí a zůstanou v platnosti v celé obci po sloučení
nebo připojení,
d) výčet katastrálních území obce po sloučení nebo připojení,
e) určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a
závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí nebo
obce, která se připojuje.
(6) Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcí je obec vzniklá
jejich sloučením nebo obec, která při připojení obce nezaniká. Tato
obec se stává příjemcem výnosu daní podle zvláštního zákona, které by
jinak podle zvláštních právních předpisů připadly zaniklé obci. Na tuto
obec přechází též majetek, včetně finančních prostředků zaniklých obcí,
ostatní práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a
zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcí, a
to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje. Nově
vzniklá obec nebo obec, která při připojení nezanikla, zašle opis
dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu
zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a
příslušnému finančnímu úřadu.
§ 20
(1) Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit
nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů
od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního
referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit
městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí
místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo
zrušení městského obvodu nebo městské části.
(2) Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města.
(3) Městský obvod nebo městskou část lze za podmínek stanovených v
odstavci 1 připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části.
(4) Rozhodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo
městské části musí obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5; místo
názvu obce se však uvede název zřizovaného městského obvodu nebo
městské části nebo název městského obvodu nebo městské části, k nimž se
jiný městský obvod nebo městská část připojuje.
(5) Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, Českému
úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a
finančnímu úřadu.
§ 20a
Nová obec může vzniknout oddělením části obce, popřípadě změnou nebo
zrušením vojenského újezdu.^9)
§ 21
(1) Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální
území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem
a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000
občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S
oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané
žijící na území té části obce, která se chce oddělit.
(2) V té části obce, která se chce oddělit, ustaví občané obce
přípravný výbor. Přípravný výbor tvoří oprávněný občan^10) a jeho
zástupci. Lze ustavit pouze jeden přípravný výbor. Počet členů
přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně tři členové. Členem
přípravného výboru může být jen občan obce, který má trvalý pobyt v té
části obce, která se chce oddělit.
(3) Přípravný výbor
a) navrhuje uspořádání místního referenda o oddělení části obce a
podílí se na jeho přípravě a provedení,
b) podílí se na přípravě návrhu na oddělení části obce,
c) jedná za nově vznikající obec při uzavírání dohody o rozdělení
majetku,
d) je účastníkem řízení o oddělení části obce; nemůže však podat návrh
na oddělení části obce krajskému úřadu.^11)
§ 22
(1) O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti
na návrh obce, který podá obec na základě kladného výsledku místního
referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit. Nepodá-li
obec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda nebo
jestliže v návrhu na oddělení části obce provede změny, které jsou v
rozporu s rozhodnutím přijatým v místním referendu^8), může tak učinit
kterýkoliv občan obce.
(2) Návrh na oddělení části obce musí obsahovat
a) den, měsíc a rok, ke kterému se část obce odděluje,
b) vymezení území nově vznikající obce po oddělení části obce výčtem
jejích katastrálních území včetně příslušných mapových podkladů,
c) počet občanů obce ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož
i počty občanů obce v jednotlivých částech, které se mají oddělit,
d) rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově
vzniklé obce do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na
výnosech daní podílí nově vzniklá obec.
(3) Součástí návrhu na oddělení části obce je písemná dohoda obce a
přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově
vzniklou obec, bylo-li této dohody dosaženo.
(4) Nedohodne-li se obec a přípravný výbor o rozdělení majetku obce
jinak, rozdělí se majetek obce mezi původní obec a nově vzniklou obec
tak, že
a) vlastnické právo k nemovitostem, včetně jejich příslušenství, jakož
i věcná práva k věcem cizím a závazky váznoucí na nemovitostech,
přecházejí na tu obec, na jejímž území se nemovitost nachází; pro
přechod vlastnického práva k nemovitostem je rozhodný stav ke dni
konání místního referenda o oddělení části obce,
b) v poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé obce
přecházejí na nově vzniklou obec movité věci, s výjimkou příslušenství
nemovitostí, finanční prostředky, závazky, podíly na právnických
osobách založených obcí a ostatní práva.
(5) Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její
části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem.
(6) Rozhodnutí o oddělení části obce musí obsahovat náležitosti
stanovené v odstavci 2. Rozhodnutí obsahuje též schválení dohody podle
odstavce 3, bylo-li této dohody dosaženo. Opis pravomocného rozhodnutí
zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému
úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a
finančnímu úřadu.
(7) Majetek uvedený v odstavci 4 na nově vzniklou obec přechází dnem
vzniku této obce. Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 3, může nově
vzniklá obec podat žalobu k soudu na určení, který majetek uvedený v
odstavci 4 písm. b) na ni přešel.
(8) Řízení o oddělení části obce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze
obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat
ve správním řízení.
(9) Po vyhlášení výsledků místního referenda obec požádá Ministerstvo
vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce.
§ 23
(1) Do 3 měsíců po ustavujícím zasedání zastupitelstva nově vzniklé
obce předá původní obec nově vzniklé obci majetek, který jí náleží
podle rozhodnutí krajského úřadu, nebo, neobsahuje-li rozhodnutí
krajského úřadu schválení dohody podle § 22 odst. 3, nemovitosti podle
§ 22 odst. 4 písm. a). O předání majetku pořídí původní a nově vzniklá
obec písemný zápis. Tento majetek včetně finančních prostředků,
pohledávek a závazků do doby jeho předání spravuje původní obec, která
však s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady
spojené s nezbytnou údržbou majetku a s provozem organizačních složek
nově vzniklé obce a nájemné za užívání věcí touto obcí.
(2) V nově vzniklé obci platí právní předpisy obce, které platily na
jejím území před jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny nebo
nahrazeny novými.
§ 24
Sloučení obcí, připojení obce, městských částí nebo městských obvodů
nebo oddělení části obce lze provést jen k počátku kalendářního roku.
Návrh na oddělení části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději
do 30. června předchozího kalendářního roku.
§ 25
(1) Dohoda o sloučení obcí, dohoda o připojení obce k jiné obci, jakož
i rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obce jsou podkladem k
zápisu změny práv dotčených obcí k nemovitostem do katastru nemovitostí
a k provedení změny údajů o katastrálních územích a hranic obcí v
katastru nemovitostí.
(2) Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského
obvodu nebo městské části, jakož i o připojení městského obvodu nebo
městské části k jinému městskému obvodu nebo městské části je podkladem
k zápisu změny práv dotčených městských obvodů nebo městských částí k
nemovitostem do katastru nemovitostí.
§ 26
Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce
nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných
obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody
oznámí obec Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a
katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
§ 26a
(1) Je-li území obce nebo jeho část součástí katastrálního území jiné
obce, vyzve Ministerstvo vnitra dotčené obce, aby ve lhůtě 1 roku
uzavřely dohodu podle § 26.
(2) Nedojde-li k uzavření dohody podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě,
rozhodne o změně hranic obcí po projednání s příslušným katastrálním
úřadem Ministerstvo vnitra z moci úřední.
(3) Ministerstvo vnitra při rozhodování podle odstavce 2 přihlédne
zejména k historickým hranicím a současným územním vazbám dotčených
obcí, k vlastnictví pozemků a staveb, k výsledkům místních referend,
pokud se v této věci konala, a k průběhu dosavadních jednání dotčených
obcí.
(4) Pravomocné rozhodnutí je podkladem pro změny údajů o katastrálních
územích a hranicích obcí v základním registru územní identifikace,
adres a nemovitostí, popřípadě v dalších veřejných rejstřících.
Ministerstvo vnitra zašle opis pravomocného rozhodnutí Českému úřadu
zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a
Českému statistickému úřadu.
(5) Řízení o změně hranic obcí ukončené pravomocným rozhodnutím nelze
obnovit a pravomocné rozhodnutí o změně hranic obcí nelze přezkoumat ve
správním řízení.
DÍL 4
Názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství, číslování
budov, znak a vlajka obcí
§ 27
(1) Každá obec má svůj název; ke změně názvu obce dává souhlas
Ministerstvo vnitra na návrh obce.
(2) Názvy mají též části obce. Část obce je evidenční jednotka
vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31)
přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území.
Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad
nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce
nacházejí.
§ 28
(1) Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných
veřejných prostranství.
(2) Obec oznamuje Ministerstvu vnitra názvy nově vzniklých částí obce,
změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.
(3) Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obce a k pojmenování,
přejmenování nebo zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství
dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a
nemovitostí^42).
§ 29
(1) Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se
uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se
nepojmenovávají shodnými názvy a ani podle jmen žijících osobností
veřejného života.
(2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce,
jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov
státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce
národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu
hlásilo k této národnosti alespoň vždy 10 % občanů obce, pokud o to
požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru
pro národnostní menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením
návrh doporučí, anebo pokud o to písemně požádá spolek, který podle
stanov zastupuje zájmy příslušné národnostní menšiny ^48) a který ke
dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obce.
§ 30
Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj
náklad. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění
tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své
nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení
nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
§ 31
(1) Budova^13) musí být označena popisným číslem, pokud není dále
stanoveno jinak.
(2) Evidenčními čísly se označují
a) stavby pro rodinnou rekreaci,
b) stavby dočasné,
c) budovy, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu
úřadu, s výjimkou
1. staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše
do 16 m2 a do 5 m výšky,
2. zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2
zastavěné plochy a do 5 m výšky,
3. přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,
a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do
4 m výšky.
(3) Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují
příslušenství budovy^13a), která jsou součástí jednoho celku.
(4) K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných
veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla nebo
evidenčního čísla ještě číslem orientačním.
(5) Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo
evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční
číslo budovy musí být v rámci části obce jedinečné. Čísla popisná a
evidenční, která byla přidělena, nelze užívat opakovaně, a to ani v
případě přečíslování podle § 32 odst. 2. Číslo orientační se opakovaně
přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy
zaniklé.
§ 31a
(1) Čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad
a) v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující stavební
povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, na základě písemné výzvy
příslušného stavebního úřadu^13b),
b) v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy,
jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova
byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě
žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru
nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 31 odst. 2 písm. c).
(2) Obecní úřad sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně
příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a
jeho příslušnosti k části obce, popřípadě název ulice, do níž stavební
objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3) O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá
obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad.
(4) Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
(5) Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená
čísla orientační zrušují.
(6) Při zániku části obce rozhodne obec o přečíslování budov v
zanikající části obce.
(7) K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází
zápisem do základního registru územní identifikace, adres a
nemovitostí^42).
§ 32
(1) Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly
určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení
čísel určuje obecní úřad.
(2) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné
důvody. Nová čísla hradí obec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov
ohlásí obec příslušnému katastrálnímu úřadu.
§ 33
Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,
b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,
c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
§ 34
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky,
veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení,
tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto
prostoru.
§ 34a
(1) Obce mohou mít znak a vlajku obce.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo vlajku
obce, na její žádost znak nebo vlajku obce udělit. Předseda Poslanecké
sněmovny může na žádost obce změnit znak nebo vlajku obce. Kancelář
Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky
obce neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(3) Obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické
osoby mohou užívat znak a vlajku obce. Jiné subjekty mohou užívat znak
obce jen s jejím souhlasem. K užívání vlajky obce není nutný její
souhlas.
(4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a vlajku, platí pro
jejich užívání odstavec 3.
HLAVA II
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE
DÍL 1
§ 35
(1) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu
obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud
nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je
zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a
dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.
(2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v §
84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné
působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními
předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj
sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o
uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a
spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního
rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
(3) Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí
a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na
základě zákona.
§ 35a
(1) Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat
právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní
policie upravuje zvláštní zákon.^13c)
§ 36
(1) Obec může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou
zasloužily zejména o rozvoj obce, čestné občanství obce. Čestný občan
obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska
v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce.
(2) Obec může udělovat ceny obce.
§ 36a
Obec může ocenit významné životní události svých občanů.
§ 37
Obce, v nichž sídlí orgány státu nebo orgány kraje, napomohou
zabezpečit pro ně důstojné prostory odpovídající významu těchto orgánů.
DÍL 2
Hospodaření obce
§ 38
(1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s
jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec
je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede
účetnictví podle zákona o účetnictví
(2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením
nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za
podmínek stanovených zvláštními předpisy,^15) pokud tento zákon
nestanoví jinak.
(3) Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního
rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí,
c) těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát,
d) těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo
obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %,
e) bytových družstev,
f) honebních společenstev.
(4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou
neplatná.
(5) Stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek
nepřevezme stát smluvně.
(6) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a
včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného
obohacení.
(7) Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své
závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich
vyplývajících práv.
§ 39
(1) Záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo
vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat
jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve
vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím
v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce^3b) obecního úřadu,
aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr
může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr
nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí
údaji podle zvláštního zákona^15a) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši,
která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou
státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu
nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je
právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo
hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na
dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo
výpůjčku právnické osobě zřízené nebo založené obcí nebo právnické
osobě, kterou obec ovládá^49).
§ 40
Usnesení, jímž zastupitelstvo obce nebo rada obce rozhodly o nabytí
věci v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím
nabytí jiným obdobným způsobem, se až do ukončení dražby, veřejné
soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu
nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného
právního předpisu^34).
§ 41
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím
zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto
právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou
splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že
povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce,
popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.
(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a
v § 38 odst. 4 a § 39 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
§ 42
(1) Obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní
rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo
auditorské společnosti (dále jen "auditor"). Přezkoumání hospodaření
obce provádí kraj v přenesené působnosti.
(2) Nepožádá-li obec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský
úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obce
příslušný krajský úřad.
(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.^15b)
(4) Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze
svých rozpočtových prostředků.
§ 43
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření
obce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30.
června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
§ 44
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obce a hospodaření s prostředky
tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem.
§ 45
zrušen
DÍL 3
Spolupráce mezi obcemi
§ 46
Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.
§ 47
Na spolupráci mezi obcemi nelze užít ustanovení občanského zákoníku o
spolku^18) a o smlouvě o společnosti^44).
§ 48
zrušen
Dobrovolný svazek obcí
§ 49
(1) Obce mají právo být členy dobrovolného svazku obcí (dále jen
„svazek obcí“) za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů.
(2) Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí
již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce.
(3) Svazek obcí je právnickou osobou, která vede účetnictví podle
zákona o účetnictví.
(4) Svazek obcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků
obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. Do
rejstříku svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku obcí, den jeho
zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo
svazku obcí, identifikační číslo osoby svazku obcí poskytnuté správcem
základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a
orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku obcí, orgány, kterými
svazek obcí jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob
vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento
orgán svazek obcí zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich
funkce; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž jeho součástí
je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí
spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík
svazků obcí v přenesené působnosti.
(5) K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o
vytvoření svazku obcí spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo
stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu.
Návrh podává osoba zmocněná obcemi, které jsou členy svazku obcí.
§ 50
(1) Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména
a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury,
požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí,
cestovního ruchu a péče o zvířata,
b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného
osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich
nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou,
odvádění a čištění odpadních vod,
c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a
systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného
území,
d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním
přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky
vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve
vlastnictví obcí,
e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě
nerostných surovin,
f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a
bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení
spravovaných obcemi.
(2) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž
musí být uvedeno
a) název a sídlo členů svazku obcí,
b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,
c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a
způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu
svazku obcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k
rozvahovému dni podle zákona o účetnictví,
d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
e) zdroje příjmů svazku obcí,
f) práva a povinnosti členů svazku obcí,
g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,
h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně
vypořádání majetkového podílu,
i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí
vytvořily.
§ 51
zrušen
§ 52
Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou
oprávněni
a) účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho
jednání,
b) podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy,
c) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu
svazku obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na
zasedání orgánu svazku obcí.
§ 53
(1) Svazek obcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý
kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání
auditorovi.
(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek
obcí ze svých rozpočtových prostředků.
(3) Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro svazek obcí obdobně.
§ 54
Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami
Na spolupráci mezi obcemi a právnickými a fyzickými osobami v
občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o
spolku^18) a o smlouvě o společnosti^44).
DÍL 4
Spolupráce s obcemi jiných států
§ 55
Obce mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být členy
mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky obcí mohou
spolupracovat se svazky obcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být
jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu
o vzájemné spolupráci uzavřel.
DÍL 5
Správní delikty
§ 56
zrušen
§ 57
zrušen
§ 58
(1) Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč právnické osobě a
fyzické osobě, která je podnikatelem, a
a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo
jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti
tabulky s označením umístí jiný nápis,
b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice
nebo jiného veřejného prostranství, nebo
c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem.
(2) Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobě uvedené v
odstavci 1, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá
nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.
(3) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v
odstavci 1, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní
prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
(4) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v
odstavci 1, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce.
(5) Při stanovení výše pokuty podle odstavců 1 až 4 obec přihlíží
zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního
jednání.
§ 59
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán
obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne,
kdy k porušení povinnosti došlo.
(2) Pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení
povinností uvedených v § 58 vyšší sankci.
(3) Uložení pokuty podle § 58 nezbavuje osobu, které byla uložena
pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s
přihlédnutím k okolnostem případu.
(4) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se
pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle
zvláštního zákona.
DÍL 6
Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum
§ 60
Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum upravují zvláštní
zákony.^7),^8)
HLAVA III
PŘENESENÁ PŮSOBNOST
§ 61
(1) Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je
a) v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými
tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě
je území obce správním obvodem,
b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem,
c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§ 66)
vykonávána tímto úřadem.
(2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí
a) při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy,
b) v ostatních případech též
1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato
usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcí ukládat povinnosti, pokud
nejsou zároveň stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic
ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro
orgány krajů a orgány obcí;
2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole
výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(3) Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci 2
vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad.
§ 62
Obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené
působnosti.
§ 63
(1) Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném
správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít
veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat
přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné
obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní
smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená
působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých
obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského
úřadu.
(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků smlouvy,
b) dobu trvání smlouvy,
c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce
vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a
d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle
písmene c).
Pověřený obecní úřad
§ 64
(1) Jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti
označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech
řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle
přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu
jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu
určeném prováděcím právním předpisem.
(2) Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.^18b)
§ 65
(1) Neplní-li orgán obce povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne krajský
úřad, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené
působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu
patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon
přenesené působnosti. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené
působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu.
(2) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po
dobu 15 dnů na úřední desce^3b) obecního úřadu obce, jejíž orgán
neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2.
§ 66
(1) Jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je pro účel výkonu
přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech,
popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní
úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a
vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu svěřeném
zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném
prováděcím právním předpisem.
(2) Obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon.^18c)
§ 66a
(1) Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají
přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou
uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s
rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část
přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných obcí) s
rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K
uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra,
které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo
jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.
(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků smlouvy,
b) dobu trvání smlouvy,
c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obec s rozšířenou
působností vykonávat pro jinou obec s rozšířenou působností,
d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle
písmene c).
§ 66b
(1) Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost podle
§ 7 odst. 2, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně
příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním
úřadem, že pro něj bude přenesenou působnost nebo část přenesené
působnosti vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo
o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vnitra zároveň
rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Při
vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na
úřední desce^3b) obecního úřadu s rozšířenou působností, který neplnil
povinnosti podle § 7 odst. 2, a na úředních deskách obecních úřadů v
jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí Ministerstva
vnitra podle odstavce 1 se zveřejní ve Věstníku právních předpisů
kraje.
(3) Ministerstvo vnitra na návrh obce s pověřeným obecním úřadem a s
doporučením krajského úřadu a po projednání s příslušnou obcí s
rozšířenou působností může rozhodnout o delegování určitého rozsahu
výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným
obecním úřadem. Žádost podává obec nejpozději do 15. ledna kalendářního
roku. Rozhodnutí Ministerstva vnitra může nabýt právní moci jen k 1.
lednu kalendářního roku. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu
příspěvků na výkon přenesené působnosti. Při vydání tohoto rozhodnutí
se nepostupuje podle správního řádu.
(4) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 3 se uveřejní na
úřední desce pověřeného obecního úřadu a na úředních deskách obecních
úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Dále se rozhodnutí
uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.
Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (§ 63 a 66a)
§ 66c
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro
veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu.
(2) Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji
bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní na úřední desce nejméně po
dobu 15 dnů. Současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní ve
Věstníku právních předpisů kraje. Obdobně se postupuje i při změně
uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení.
(3) Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na
obecním úřadu obce, která je její smluvní stranou.
§ 66d
zrušen
§ 66e
zrušen
HLAVA IV
ORGÁNY OBCE
DÍL 1
Zastupitelstvo obce
§ 67
Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž
počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem
zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do
zastupitelstev v obcích.
§ 68
(1) Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce
přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet
členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městysu, městě,
městském obvodu, městské části
do 500 obyvatel 5 až 15 členů
nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů
nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů
nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů
nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů
nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů.
(2) Počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, se oznámí na
úřední desce^3b) obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem
v místě obvyklým.
(3) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet
obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(4) Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva
podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období.
(5) Dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce, stanoví počet
členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, Ministerstvo vnitra.
Dojde-li ke zřízení městského obvodu nebo městské části v územně
členěném statutárním městě, stanoví počet členů zastupitelstva
městského obvodu nebo městské části, který má být zvolen, magistrát v
přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva obce a
členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části se postupuje
podle odstavce 1 obdobně.
§ 69
(1) Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením; ke zvolení dojde
ukončením hlasování.
(2) Člen zastupitelstva obce skládá na začátku prvního zasedání
zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto
znění: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a
svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města,
městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České
republiky."
(3) Člen zastupitelstva obce skládá slib před zastupitelstvem obce
pronesením slova "slibuji". Člen zastupitelstva obce potvrdí složení
slibu svým podpisem.
(4) Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se
svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.
§ 70
Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen
zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech
vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
§ 71
(1) Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě
uvolněni,^21) a členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do
funkce člena zastupitelstva obce nebyli v pracovním poměru, ale
vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové
zastupitelstva obce, (dále jen "uvolněný člen zastupitelstva obce")
poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce
odměnu podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků
obce.
(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným členům
zastupitelstva obce za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují
plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle
zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.
(3) Odměnou podle odstavce 1 je
a) měsíční odměna,
b) odměna při skončení funkčního období.
(4) Ostatním členům zastupitelstva obce, kteří nejsou uvedeni v
odstavci 1, (dále jen "neuvolněný člen zastupitelstva obce"), jsou-li v
pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní
volno s náhradou mzdy;^22) rozsah doby potřebné k výkonu funkce v
konkrétním případě určí obec. Náhradu mzdy, včetně pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, uhradí obec jejich
zaměstnavateli podle zvláštního předpisu.^23) Neuvolněným členům
zastupitelstva obce, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném
poměru, poskytuje obec ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku
ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž
výši stanoví zastupitelstvo obce vždy na příslušný kalendářní rok.
§ 72
Neuvolněným členům zastupitelstva obce může být za výkon funkce
poskytnuta měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 73
(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu
vykonávané funkce a podle počtu obyvatel obce ve výši a za podmínek,
které stanoví prováděcí právní předpis. Měsíční odměnu tvoří pevná
složka stanovená podle druhu vykonávané funkce a příplatek podle počtu
obyvatel obce. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel obce se
vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného
kalendářního roku hlášeni v obci k trvalému pobytu. Počet obyvatel obce
se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.
(2) Měsíční odměna se uvolněným členům zastupitelstva obce v obcích s
rozšířenou působností, v obcích s pověřeným obecním úřadem, v obcích s
matričním úřadem^23a) a v obcích se stavebním úřadem^23b) zvyšuje o
částku stanovenou prováděcím právním předpisem.
(3) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu
dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě
do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, nestanoví-li se jinak v
odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen
zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu
měsíční odměna v poměrné výši.
(4) Uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna za první 3
kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží, za první 3
kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den
ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny a od čtvrtého kalendářního
dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého
kalendářního dne a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do
dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo
karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 %
jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny
ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny
upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro
stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve
snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o
případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění
snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené
podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje
na celé koruny směrem nahoru.
§ 74
zrušen
§ 75
(1) Neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci
starosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce náleží odměna při
skončení funkčního období, jestliže jim ke dni voleb do zastupitelstva
obce příslušela měsíční odměna a pokud jim nevznikl opětovný nárok na
měsíční odměnu. Pokud byl uvolněný člen zastupitelstva obce nebo
neuvolněný člen zastupitelstva obce vykonávající funkci starosty
pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního
období, pak mu odměna při skončení funkčního období nenáleží.
(2) Výše odměny při skončení funkčního období uvolněného člena
zastupitelstva obce a neuvolněného člena zastupitelstva obce
vykonávajícího funkci starosty se stanoví jako výše měsíční odměny, k
níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě
jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu
funkce.
(3) Uvolněnému členovi zastupitelstva obce a neuvolněnému členovi
zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty nebo
místostarosty, za niž náleží měsíční odměna, a jimž zanikl mandát přede
dnem konání voleb do zastupitelstva obce, bude tato odměna poskytována
ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.
(4) Uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu
zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty nebo
místostarosty, za niž náleží měsíční odměna, a byli z této funkce
odvoláni nebo se jí vzdali, bude tato odměna poskytována ještě po dobu
3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.
(5) Pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci
podle § 107, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.
(6) Členovi zastupitelstva obce, který vykonává pravomoc podle § 107,
náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího
právního předpisu náležela starostovi.
(7) Odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních
splátkách nebo jednorázově. Vznikl-li členovi zastupitelstva obce
uvedenému v odstavci 1 nárok na odměnu při skončení funkčního období v
době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin
spáchaný v průběhu funkčního období, odměna při skončení funkčního
období se nevyplatí. Skončí-li trestní řízení pro uvedený trestný čin
pravomocným odsouzením člena zastupitelstva obce, má se za to, že nárok
na odměnu při skončení funkčního období nevznikl; nedojde-li k takovému
odsouzení, odměna při skončení funkčního období se vyplatí.
§ 76
Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z
odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry
zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely se odměna členů
zastupitelstva obce posuzuje jako plat zaměstnanců obce v pracovním
poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva
obce se posuzují jako zaměstnanci.
§ 77
(1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne,
kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.
(2) Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode
dne, který stanoví zastupitelstvo obce.
(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí
a) náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obce měsíční odměna podle
funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,
b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytnout měsíční
odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.
§ 78
Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce
cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy
platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.^26)
§ 79
(1) Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou podle
tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.
(2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního
roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i
započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu
dovolené za kalendářní rok.
(3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.
(4) Obec poskytne uvolněnému členu zastupitelstva obce též tu část
dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce.
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před
uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji
uvolňující zaměstnavatel.
(5) Jestliže si uvolněný člen zastupitelstva obce nemohl dovolenou nebo
její část vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se
mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém případě
může uvolněný člen zastupitelstva též požádat obec o náhradu měsíční
odměny za nevyčerpanou dovolenou.
§ 80
zrušen
§ 81
zrušen
§ 82
Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy
na projednání,
b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé
členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob,
jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a
organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou
odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i
od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila,
informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace
musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
§ 83
(1) Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání
zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li
jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy
občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho
funkce.
(2) Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by
jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech
obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu
blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na
základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto
skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou
záležitost projednávat.
DÍL 2
Pravomoc zastupitelstva obce
§ 84
(1) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné
působnosti obce (§ 35 odst. 1).
(2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno
a) schvalovat program rozvoje obce,
b) schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce
sestavenou k rozvahovému dni,
c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,
d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce,
schvalovat jejich zřizovací listiny,
e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat
jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a
stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,^29)
f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na
valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou
účast,
g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností,
v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,
h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce,
i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o
změně hranic obce a o slučování obcí,
k) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce
uvolněni,
l) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a
odvolávat je z funkce,
m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a
další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet
členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto
zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a
další členy a odvolávat je z funkce,
n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
o) zřizovat a zrušovat obecní policii,
p) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této
spolupráce,
r) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších
veřejných prostranství,
s) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,
t) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům
zastupitelstva obce,
u) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám,
které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů,
v) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení
veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat
zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva
k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické
zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní
právní předpis^29a),
x) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.
(3) Není-li zřízena rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo
obce.
(4) Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné
působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2.
(5) Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li
mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.
§ 85
Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních
jednáních:
a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí
podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních
komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů
ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním
roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v
jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření
veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,
d) uzavření smlouvy o společnosti^44) a poskytování majetkových hodnot
podle smlouvy o společnosti^44), jejíž je obec společníkem,
e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000 Kč,
g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,
h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i) postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o
převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k
závazku a smlouvy o společnosti^44),
k) zastavení nemovitých věcí,
l) vydání komunálních dluhopisů,
m) nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k
pozemku ve vlastnictví obce,
n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby
ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí
v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným
způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti
svěřit radě obce nebo starostovi.
§ 86
zrušen
§ 87
K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba
souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak^31a).
§ 88
zrušen
§ 89
(1) Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak,
aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti
tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.
(2) Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v
souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum,
vyzve Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo
nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce v této lhůtě neučiní,
Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec
podat žalobu k soudu^30).
(3) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, postupuje se
podle § 102a a 107.
§ 90
Poklesne-li počet členů zastupitelstva obce o více než polovinu,
popřípadě pod 5 a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků,
oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu. V
takovém případě nemůže zastupitelstvo obce rozhodovat o záležitostech
podle § 84 odst. 2 a 85, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a
stanovení pravidel rozpočtového provizoria.
§ 91
(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává
dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na
neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů
ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb
nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci
rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z
podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá
zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva
obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím
zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další
členové rady obce.
(2) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce
nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty
Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb
nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání
zastupitelstva obce zveřejní Ministerstvo vnitra v rozsahu stanoveném v
§ 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 92
(1) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát
za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu
obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta.
Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to
alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje.
Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy
žádost byla doručena obecnímu úřadu.
(2) Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1,
učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
(3) Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna
nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání
zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční
většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání
zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se
postupem podle odstavce 1 nebo 2.
§ 93
(1) Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu
připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední
desce^3b) obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva
obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(2) V době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu^43)
se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání
zastupitelstva obce podle odstavce 1 zveřejní na úřední desce obecního
úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obce;
záležitosti, které se netýkají vyhlášeného krizového stavu, mohou být
na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace
zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obce.
(3) Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.
(4) Požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo
jím určený zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce orgánů kraje,
musí mu být uděleno.
§ 94
(1) Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného
zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.
(2) O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva
obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.
§ 95
(1) O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který
podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise
se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený
pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a
přijatá usnesení.
(2) Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí
být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena
zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání
zastupitelstva obce.
§ 96
Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o
jednání zastupitelstva obce.
§ 97
Obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva
obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým.
§ 98
(1) Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu
zařazených do Ministerstva vnitra,
a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro
nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce^32),
b) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné
mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c) dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.
(2) Správce obce zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti
podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b),
d), e) a i) a je oprávněn stanovit pravidla rozpočtového
provizoria^32a). Správce obce svolává ustavující zasedání
zastupitelstva obce podle § 91 odst. 1. Správce obce zastupuje obec
navenek a je v čele obecního úřadu.
(3) Náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí Ministerstvo
vnitra.
(4) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání
zastupitelstva obce (§ 91) nebo zvolením starosty. Na ustavujícím
zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své
funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.
DÍL 3
Rada obce
§ 99
(1) Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti
a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené
působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
(2) V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta,
nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).
(3) Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další
členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady
obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí
přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se
nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů.
(4) Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této
funkce vzdal, přestává být i členem rady obce.
§ 100
(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5
a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na
5, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které
může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 svěřit zcela
nebo zčásti starostovi.
(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva
obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí
činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v
zastupitelstvu obce. Funkce rady obce vykonává v takovém případě
zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce
starostovi.
(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obce
jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů
poklesne pod 11, plní rada obce nadále své funkce.
§ 101
(1) Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou
neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat
dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.
(2) Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční
většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je
třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(3) Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta
spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet
přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a
výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí
být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obce
proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady
obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům
zastupitelstva obce.
(4) Rada obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání
rady obce.
§ 102
(1) Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a
zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2) Radě obce je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět
rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo
zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly
zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li
vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2),
c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní
společnosti,
d) vydávat nařízení obce,
e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy
zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,
f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat
odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),
g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí
odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,^32b)
h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen
"komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti
samostatné působnosti obce,
j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v
organizačních složkách obce,
k) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto
působnost může rada obce svěřit obecnímu úřadu nebo starostovi zcela
nebo zčásti,
l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v
samostatné působnosti a komisemi,
m) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
n) schvalovat organizační řád obecního úřadu,
o) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
p) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace
sestavenou k rozvahovému dni.
(3) Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících
do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu
obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může
tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu;
rada obce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o
právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.
(4) V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2),
je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v
odstavci 2 písm. c), d), f), j), l) a p).
(5) Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím
zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až
do zvolení nové rady obce.
§ 102a
(1) Rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení
funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo
do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí (§ 99 odst.
3).
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je
rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se
koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, kromě
pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla
rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření^32c).
(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková
volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování,
vykonává rada obce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila
lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku
hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného
zastupitelstva obce, pravomoci podle odstavce 2.
(4) V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období
zastupitelstva obce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v
období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107). Ustanovení odstavců
2 a 3 se použijí obdobně.
DÍL 4
Starosta
§ 103
(1) Starosta zastupuje obec navenek.
(2) Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí
zastupitelstvo obce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí
být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídají
zastupitelstvu obce.
(3) Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu
tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem^32a) a stanoví
jeho plat podle zvláštních předpisů;^33) bez souhlasu ředitele
krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu
neplatné.
(4) Starosta
a) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za
uplynulý kalendářní rok (§ 42),
b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a
ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle
zvláštních předpisů,^33) pokud není v obci tajemník obecního úřadu;
vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li
zřízena rada obce,
c) může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon
přenesené působnosti v určitých věcech,
d) může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení
místních záležitostí veřejného pořádku,
e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,^34)
f) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník
obecního úřadu,
g) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu
radou obce,
h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,
i) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle
zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a
tajemníkovi obecního úřadu.
(5) Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a
rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání
zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.
(6) Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li
současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení
starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k
zastupování starosty (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li zastupitelstvo obce
místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z
funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří
zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů
zastupitelstva obce.
§ 104
(1) Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit
více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého
určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti
nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci (§ 73 odst. 3 a § 79 odst.
1).
(2) Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce.
§ 105
Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je
nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání
zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5).
§ 106
(1) V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro
výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává
jejich členy. V případech stanovených zvláštními zákony vykonává
zvláštní orgán obce s rozšířenou působností státní správu pro správní
obvod obce s rozšířenou působností.
(2) V čele zvláštního orgánu obce může být jen osoba, která,
nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou
způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl
zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti
osoby stojící v čele zvláštního orgánu obce platí obdobně ustanovení
zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky
územních samosprávných celků.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele
zvláštního orgánu obce stojí na základě ustanovení zvláštního zákona
starosta.
§ 107
Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do
zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty
podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní
místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci podle
věty první, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních
místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo
zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil
dosavadní starosta. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci starosty člen
zastupitelstva obce podle § 103 odst. 6, použijí se věty první a druhá
obdobně.
§ 108
(1) Starosta má právo užívat při významných příležitostech a občanských
obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak
a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.
(2) Rada obce může stanovit, v kterých případech může tento odznak
užívat jiný člen zastupitelstva obce nebo tajemník obecního úřadu.
(3) Primátor statutárního města má právo při významných příležitostech
a občanských obřadech používat primátorské insignie.
DÍL 5
Obecní úřad
§ 109
(1) Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové),
tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce
zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
(2) Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu
odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do
obecního úřadu.
(3) Obecní úřad
a) v oblasti samostatné působnosti
1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce,
2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti,
3. rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem^34b);
b) vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou
věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce.
§ 110
(1) V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou
působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je
zaměstnancem obce. Ostatní obce mohou zřídit funkci tajemníka obecního
úřadu.
(2) Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu
v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
(3) Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li
tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.
(4) Tajemník obecního úřadu
a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou
zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,
b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo
starostou,
c) stanoví podle zvláštních právních předpisů^33) platy všem
zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních
právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,
e) vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a
další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.
(5) Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce
a schůzí rady obce s hlasem poradním.
(6) Tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických
stranách a v politických hnutích.
§ 111
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti
obce se v záhlaví označují uvedením slova "obec" ("město", "městys") a
názvem obce, městyse nebo města s uvedením orgánu, který písemnost
vyhotovil.
(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v přenesené působnosti
orgánů obce, s výjimkou nařízení obce, se v záhlaví označují slovy
"Obecní úřad" ("Městský úřad", "Úřad městyse") s uvedením názvu obce,
městyse nebo města.
(3) Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu nebo
úřadu městyse, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost
vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se
toto označení.
(4) Vypracovávají-li písemnosti zvláštní orgány, uvede se v záhlaví
"obec" ("město", "městys"), název obce (města, městyse) a pod ním název
zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil.
(5) Obce mohou používat razítko obce v případech, kdy zvláštním zákonem
není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním
znakem.^34c)
§ 112
zrušen
§ 113
zrušen
§ 114
zrušen
§ 115
zrušen
§ 116
zrušen
HLAVA V
ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY OBCE
Výbory
§ 117
(1) Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní
orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory
zastupitelstvu obce.
(2) Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.
(3) Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu
alespoň 10% občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české,
zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek
zastupující zájmy národnostní menšiny^48). Nejméně polovinu členů
výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto
podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních
menšin.
(4) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce; to neplatí,
jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).
§ 118
(1) Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Ze své
činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce.
(2) Počet členů výboru je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby.
Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.
(3) Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas
nadpoloviční většina všech členů výboru.
§ 119
(1) Finanční a kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy
nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby
zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
(2) Finanční výbor
a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky
obce,
b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
(3) Kontrolní výbor
a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li
zřízena,
b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním
úřadem na úseku samostatné působnosti,
c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
(4) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo
kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující
k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl
kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(5) Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce; k zápisu připojí
vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola
týkala.
§ 120
(1) V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní
výbory (dále jen "osadní výbor"). Osadní výbor má minimálně 3 členy.
Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.
(2) Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k
trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a
jsou určeni zastupitelstvem obce.
(3) Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů
osadního výboru.
§ 121
(1) Osadní výbor je oprávněn
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající
se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce
k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce,
kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
(2) Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce
o slovo, musí mu být uděleno.
§ 122
Komise
(1) Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise.
Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce.
(2) Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon
přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c).
(3) Předsedou komise podle odstavce 2 může být jen osoba, která,
nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou
způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání
zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují
ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro
úředníky územních samosprávných celků.
(4) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(5) Komise je ze své činnosti odpovědna radě obce; ve věcech výkonu
přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.
HLAVA VI
DOZOR
DÍL 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a
usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné
působnosti
§ 123
(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo
vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od
doručení výzvy, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti
této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky obce je
pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci.
Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu
ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené
lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti
obecně závazné vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení
obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i obecně závazná vyhláška
obce, kterou byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky obce s lidskými
právy a základními svobodami může Ministerstvo vnitra pozastavit její
účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně
závazné vyhlášky obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí
Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně
stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li
zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své
rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána
náprava.
(3) Nezjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě a
není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán
rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro
podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné
vyhlášky obce. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle
odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh
Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu,
kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne,
zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o
pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti
dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu před rozhodnutím Ústavního
soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost
Ústavnímu soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své
rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší
do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou
je i obecně závazná vyhláška obce, kterou byla zjednána náprava.
§ 124
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v
samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem
a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra
obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu do
60 dnů od doručení výzvy, pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné
působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce
v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí
Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně
stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný
orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své
rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co
obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti,
kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti se zákonem může
Ministerstvo vnitra pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti bez předchozí výzvy
ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu obce v samostatné působnosti je pozastaven dnem
doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v
rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo
vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti zruší neprodleně
poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné
působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán obce ve stanovené lhůtě nápravu a
není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán
rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro
podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti. Je-li proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá
Ministerstvo vnitra takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne
právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut.
Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví,
rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti
pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán obce před rozhodnutím soudu o návrhu
podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost soudu a
Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení
výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v
samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení obce o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu obce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána
náprava.
(5) Ministerstvo vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti nerozhodne,
jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na
jeho zrušení.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních
předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy
jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny
zvláštním právním předpisem^37).
§ 124a
zrušen
DÍL 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a
jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnosti
§ 125
(1) Odporuje-li nařízení obce zákonu nebo jinému právnímu předpisu,
vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný
orgán obce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne krajský úřad o
pozastavení účinnosti tohoto nařízení obce. Účinnost nařízení obce je
pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad
v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě,
krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého rozporu nařízení obce s lidskými právy a
základními svobodami může krajský úřad pozastavit jeho účinnost bez
předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení obce je
pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obci. Krajský úřad
v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě,
krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obce zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i nařízení obce, kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu ve stanovené lhůtě, podá
ředitel krajského úřadu do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu
Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obce. Jestliže Ústavní soud
tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí krajského
úřadu o pozastavení účinnosti nařízení obce pozbývá platnosti dnem, kdy
rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán obce před rozhodnutím Ústavního soudu o
návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost
Ústavnímu soudu a krajskému úřadu. Krajský úřad rozhodnutí o
pozastavení účinnosti nařízení obce zruší do 15 dnů od doručení sdělení
obce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i nařízení obce, kterým byla
zjednána náprava.
nadpis vypuštěn
§ 126
(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v
přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích
též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření
krajského úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti,
vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu
do 60 dnů od doručení výzvy, krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí
nebo jiné opatření orgánu obce zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti
informuje obecní úřad.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu obce v přenesené působnosti se zákonem může
krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce
zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
DÍL 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření
orgánů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních
měst
§ 127
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského
obvodu nebo městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem
nebo jiným právním předpisem, pozastaví magistrát jeho výkon. Výkon
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření je pozastaven dnem doručení
rozhodnutí magistrátu městskému obvodu nebo městské části. Magistrát v
rozhodnutí současně stanoví městskému obvodu nebo městské části lhůtu
ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li
příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu ve
stanovené lhůtě, magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co
obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části územně členěného
statutárního města o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské
části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části v
případě podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě nápravu, podá magistrát do
60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné
působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo
řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí magistrátu o pozastavení výkonu
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo
městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí
soudu nabude právní moci.
(3) Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části před
rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městský obvod nebo městská část
neprodleně tuto skutečnost soudu a magistrátu. Magistrát své rozhodnutí
o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
městského obvodu nebo městské části zruší neprodleně poté, co obdrží
sdělení městského obvodu nebo městské části o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského
obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána
náprava.
(4) Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné
působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě
podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních
předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy
jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny
zvláštním právním předpisem^37).
§ 127a
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu
nebo městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem, jiným
právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu
nebo s opatřením magistrátu přijatým při kontrole výkonu přenesené
působnosti, magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské
části v přenesené působnosti informuje úřad městského obvodu nebo
městské části.
DÍL 4
Společná ustanovení k dozoru
§ 128
(1) Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu
nejméně 15 dnů
a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu obce,
b) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis obce nebo
jeho jednotlivá ustanovení,
c) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu obce v samostatné působnosti,
d) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu obce,
e) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o
pozastavení účinnosti právního předpisu obce platnosti.
(2) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města
vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městského obvodu nebo městské
části po dobu nejméně 15 dnů rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části nebo
městského obvodu v samostatné působnosti.
(3) Obec na požádání zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti. Obec
na požádání zašle neprodleně krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo
jiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti.
(4) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města
na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v samostatné
působnosti. Městský obvod nebo městská část územně členěného
statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské
části v přenesené působnosti.
(5) Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená
magistrátu v § 127a je působností přenesenou.
(6) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení obce a o zrušení
usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, městského obvodu
nebo městské části územně členěného statutárního města v přenesené
působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou
ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(7) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony
orgánů obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného
statutárního města učiněné podle správního řádu nebo podle daňového
řádu.
HLAVA VII
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 129
(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon
samostatné působnosti svěřené orgánům obcí Ministerstvo vnitra a výkon
přenesené působnosti svěřené orgánům obcí krajské úřady v přenesené
působnosti.
(2) Magistráty územně členěných statutárních měst v přenesené
působnosti kontrolují výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené
orgánům městských obvodů a městských částí územně členěných
statutárních měst.
(3) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné
správy uvedených v odstavci 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány
obcí, městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních
měst dodržují
a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s
výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního
práva,
b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v
jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů,
jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole
výkonu přenesené působnosti.
§ 129a
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Požádá-li obec, městský obvod nebo městská část územně členěného
statutárního města o doporučení opatření k nápravě nedostatků
zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o
kontrole.
(2) Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání
zastupitelstva obce, městského obvodu nebo městské části územně
členěného statutárního města konaném po ukončení kontroly seznámí
zastupitelstvo obce, městského obvodu nebo městské části územně
členěného statutárního města s výsledky uskutečněné kontroly.
(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup obce,
městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního
města, předloží starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se
seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu obce,
městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města
též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k
zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se
tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva obce, městského
obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v této
věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu
nápravy, obec, městský obvod nebo městská část územně členěného
statutárního města neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu,
úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů.
Současně tuto informaci zašle obec Ministerstvu vnitra, městský obvod
nebo městská část územně členěného statutárního města magistrátu územně
členěného statutárního města.
(4) Obce, městské obvody nebo městské části územně členěného
statutárního města jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných
kontrolou.
§ 129b
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí,
městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních
měst jedná za tyto orgány v případě obecního úřadu, úřadu městského
obvodu nebo úřadu městské části tajemník obecního úřadu, úřadu
městského obvodu nebo úřadu městské části nebo jím pověřená osoba a v
případě ostatních orgánů obce, městského obvodu nebo městské části
starosta nebo jím pověřená osoba.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků
zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.
§ 129c
zrušen
HLAVA VIII
STATUTÁRNÍ MĚSTA
§ 130
Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech
správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky
obce. Ve statutu stanoví zejména
a) výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení
jejich území,
b) pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti,
c) pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku
samostatné a přenesené působnosti,
d) vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a
městských částí,
e) zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy
výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené
působnosti,
f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města
s městskými obvody a městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v
městských obvodech a městských částech,
g) způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu
rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi,
h) majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem,
a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s
tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv,
i) rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat,
zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky,
j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
§ 131
Statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské
části na úseku samostatné působnosti zejména
a) schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,
b) rozhodování o právních jednáních uvedených v § 133 odst. 1,
c) zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské
části,
d) ukládání pokut podle § 58,
e) výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu
městského obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační složky
městského obvodu nebo městské části.
§ 132
(1) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu
nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit
podle zvláštního právního předpisu^39a) nebo se souhlasem městského
obvodu nebo městské části.
(2) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu
nebo městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo
městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a
neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která
nesmí být kratší než 60 dnů.
(3) O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z
vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního
města [§ 130 písm. h)].
§ 133
Statutární město může svěřit statutem za podmínek v něm stanovených
městskému obvodu a městské části rozhodování zejména o těchto právních
jednáních:
a) převod a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle
zvláštních zákonů z majetku města svěřeného městskému obvodu nebo
městské části,
b) převod a zastavení movitých věcí a práv,
c) postoupení pohledávek,
d) vzdání se práva a prominutí dluhu,
e) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o
poskytnutí výpůjčky, o poskytnutí dotace, o poskytnutí návratné
finanční výpomoci, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o
přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti^44),
f) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
g) majetková účast na podnikání jiných právnických osob,
h) dohody o splátkách,
i) uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách,
j) poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám,
k) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí spolkům,
humanitárním organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám
působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb,
požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví,
protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního
prostředí.
§ 134
(1) Městské obvody a městské části jednají za statutární město v
záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem.
(2) Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné
vyhlášky nebo nařízení.
§ 135
Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které
nebyly zákonem nebo statutem svěřeny městskému obvodu nebo městské
části, jsou pro orgány městských obvodů a městských částí závazná.
§ 136
(1) Správce městského obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z
funkce tajemník magistrátu.
(2) Správce města, městského obvodu a městské části plní úkoly správce
obce podle § 98.
§ 137
(1) Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo
městské části svoláno ve lhůtě podle § 91 odst. 1, svolá je magistrát v
přenesené působnosti; informaci o svolání ustavujícího zasedání
zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zveřejní v rozsahu
stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední
desce.
(2) Pravomoc rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské
části podle § 89 vykonává zastupitelstvo města.
(3) Slib člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zní:
"Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že
svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu městského obvodu
(městské části) a jeho (jejích) občanů a řídit se Ústavou a zákony
České republiky".
§ 138
zrušen
§ 139
(1) Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je
zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s
rozšířenou působností.
(2) Orgány městských obvodů a městských částí vykonávají přenesenou
působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí.
Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části,
jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost
svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou
přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcí s
rozšířenou působností.
(3) Je-li to účelné, může statutární město statutem se souhlasem
městského obvodu nebo městské části vyhradit v přenesené působnosti
orgánů obcí některé činnosti magistrátu města nebo určit, že některé
tyto působnosti budou vykonávat orgány jiných městských obvodů nebo
městských částí.
(4) Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti
správními obvody; výkon přenesené působnosti jsou povinny zabezpečit.
Na výkon přenesené působnosti obdrží městské obvody a městské části
příspěvek z rozpočtu statutárního města.
(5) Rozhodnutí orgánů městských obvodů a městských částí vydaná ve
správním řízení přezkoumává magistrát, pokud není tato působnost
svěřena zvláštnímu orgánu města nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
§ 140
(1) Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů)
náměstek (náměstci) primátora.
(2) Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který
je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor
se souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví jeho plat podle
zvláštních předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování
a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.
(3) V městských částech a městských obvodech, jejichž orgánům je zcela
nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů
vykonávají pověřené obecní úřady, popřípadě některá přenesená
působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají obecní úřady obce
s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městského
obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Tajemníka úřadu městského
obvodu nebo tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta
se souhlasem tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je
jmenování a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské
části neplatné.
§ 141
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v
samostatné působnosti tohoto města se v záhlaví označují slovy
"statutární město" s uvedením názvu města a orgánu, který písemnost
vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou
se v záhlaví slova "městský obvod" nebo "městská část" a název města,
název městského obvodu nebo městské části a název orgánu, který
písemnost vyhotovil.
(2) Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v
přenesené působnosti tohoto města, s výjimkou nařízení města, se v
záhlaví označují slovy "Magistrát města" s uvedením názvu města a názvu
odboru, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo
městské části, uvedou se v záhlaví slova "Úřad městského obvodu" nebo
"Úřad městské části" a název města, název městského obvodu nebo městské
části a odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon
jiné označení odboru, uvede se toto označení.
(3) Vypracovává-li písemnosti zvláštní orgán statutárního města,
označují se v záhlaví slovy "statutární město" s uvedením názvu města a
názvu zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní
orgán městského obvodu nebo městské části, uvede se v záhlaví též název
městského obvodu nebo městské části.
(4) Statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného
statutárního města mohou používat vlastní razítko v případech, kdy
zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s
malým státním znakem.^34c) Razítko má uprostřed znak statutárního města
nebo městského obvodu nebo městské části a po obvodu razítka je uveden
celý název města, městského obvodu nebo městské části.
§ 142
(1) Městské obvody a městské části územně členěného statutárního města
mohou mít svůj znak a vlajku.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny může městskému obvodu nebo městské
části, které nemají znak a vlajku, na jejich žádost, po vyjádření
statutárního města, udělit znak a vlajku městského obvodu nebo městské
části. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost městského obvodu
nebo městské části změnit jejich znak a vlajku. Kancelář Poslanecké
sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky městského
obvodu nebo městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a
katastrálnímu.
§ 143
Městské části a městské obvody mohou ocenit významné životní události
svých občanů.
§ 144
zrušen
§ 145
zrušen
§ 146
Nestanoví-li tato hlava zákona výslovně jinak, platí pro statutární
města, jejich městské obvody a městské části ustanovení ostatních hlav
zákona.
ČÁST DRUHÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 147
(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obce
a) ve věcech podle § 58 až 59,
b) o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku
přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
(2) Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a)
může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
(3) Obec vybírá a vymáhá pokuty; výnos pokut uložených obcí je příjmem
obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4) Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním
řízení, přezkoumává příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání
rozhodnutí^16) orgánů těchto měst probíhající před příslušným ústředním
správním úřadem a neskončená ke dni účinnosti tohoto ustanovení se
dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 148
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance obce zařazeného do
obecního úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se
oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu; v obcích, kde není zřízen
odbor obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. Skutečnosti
nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu se oznamují
tajemníkovi obecního úřadu; v obci, kde nepůsobí tajemník obecního
úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního
orgánu se oznámení činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán,
popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení
oznamují; ten také v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude
vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího
řízení.
§ 149
Orgány obce samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není
podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 149a
(1) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají ze
základního registru obyvatel pro výkon působnosti podle tohoto zákona
tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a
datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z
informačního systému evidence obyvatel pro výkon působnosti podle
tohoto zákona tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo
opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození
a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se
narodil,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,
popřípadě jiného zákonného zástupce,
k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k
uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za
neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci
manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za
mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za
mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel
prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci
rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, datum nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného
partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z
registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který
byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za
mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o
zrušení registrovaného partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo
registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem
fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě
jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho
narození,
n) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
o) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3) Orgány obce, krajský úřad a Ministerstvo vnitra využívají z
informačního systému cizinců pro výkon působnosti podle tohoto zákona
tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) pohlaví,
e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec
narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) omezení svéprávnosti,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy
jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný
stav.
§ 149b
(1) Úkony podle občanského zákoníku^45) spočívající v doporučení k
uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze
státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v
předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí obecní úřad
obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti.
(2) Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem^46) starosta
nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn starostu zastupovat,
zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související
občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené
závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3) Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku^47)
obcí je výkonem přenesené působnosti.
§ 150
Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
§ 151
(1) Obcemi podle tohoto zákona jsou územní samosprávné celky, které
byly obcemi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Městy pode tohoto zákona jsou obce, které byly městy ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(3) Pokud je v právních předpisech uveden pojem "obecní zastupitelstvo"
a "obecní rada", rozumí se tím "zastupitelstvo obce" a "rada obce".
(4) Svazky obcí podle tohoto zákona jsou dobrovolné svazky obcí, které
byly dobrovolnými svazky obcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Svazky obcí podle tohoto zákona jsou i zájmová sdružení právnických
osob založená pouze obcemi podle ustanovení § 20f a násl. občanského
zákoníku, která do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a
51 tohoto zákona.
§ 152
(1) Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se
ustanovení § 8 použije od 1. ledna 2003.
(2) Obce, jejichž evidence právních předpisů obce neodpovídá
ustanovením tohoto zákona, uvedou evidenci právních předpisů obce do
souladu s tímto zákonem do konce roku 2003.
(3) Očíslování budov provedené podle předpisů platných do počátku
účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
(4) Obec přihlásí uchazeče ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti
nejpozději do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč
již vykonává činnost, kterou může vykonávat jen po prokázání zvláštní
odborné způsobilosti, a dosud ji neprokázal (§ 113 a násl.). Do této
doby se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti,
vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění
pro výkon veřejné funkce.
(5) Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle právních
předpisů platných v době od 24. listopadu 1990 do nabytí účinnosti
tohoto zákona^41) se považuje za zvláštní odbornou způsobilost
prokázanou podle tohoto zákona.
(6) Statutární města, jejichž statuty neodpovídají ustanovením tohoto
zákona, uvedou své statuty do souladu s tímto zákonem do konce roku
2001. Do doby nabytí účinnosti nového statutu platí na úseku samostatné
i přenesené působnosti ustanovení dosavadních statutů.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 153
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 72 a 73.
(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášky k provedení § 33.
§ 154
Zrušují se:
1. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2. Zákon č. 302/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990
Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona
č. 485/1991 Sb. a zákona č. 553/1991 Sb.
§ 155
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce
2000, s výjimkou ustanovení § 147 odst. 4, které nabude účinnosti dnem
1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 234/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu obce, zahájená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
2. Řízení o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření
orgánu obce v samostatné působnosti, zahájená přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
3. Kontrola výkonu přenesené působnosti orgánů obcí, zahájená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
4. K oddělení části obce, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona schváleno pravomocným rozhodnutím krajského úřadu a které nebylo
do nabytí účinnosti tohoto zákona provedeno, dochází k 1. červenci
2006.
Čl.LIII zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Byl-li uvolněný člen zastupitelstva obce uznán dočasně práce neschopným
nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve
snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále
nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů
účinných ke dni 31. prosince 2008.
Čl. XCVIII zákona č. 227/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších
veřejných prostranství v téže obci, čísla popisná či evidenční v téže
části obce a čísla orientační v téže ulici jsou shodná, obec rozhodne o
změně jejich názvů, popřípadě čísel do 1 roku ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Vlastníci stavebních objektů, kterým podle dosavadní právní úpravy
nebylo přiděleno číslo popisné ani evidenční a kterým se toto číslo
přiděluje, požádají o přidělení čísla do 1 roku ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. XX zákona č. 347/2010 Sb.
zrušen
Čl. XVII zákona č. 364/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla
nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží
uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna podle § 73 odst. 4
zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.
Čl. XVI zákona č. 239/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Schvalování účetní závěrky podle § 84 odst. 2 písm. b) a § 102 odst. 2
písm. q) zákona č. 128/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.
Čl. XL zákona č. 303/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Údaje a dokumenty dosud vedené u krajského úřadu v registru zájmových
sdružení právnických osob, které se týkají dobrovolných svazků obcí, se
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají součástí rejstříku svazků
obcí, který je veden u krajského úřadu ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl. II zákona č. 106/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud orgán obce rozhodl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o
majetkoprávním jednání, posoudí se splnění podmínek pro toto jednání,
které jsou stanoveny obecním zřízením, podle obecního zřízení ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
3) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č.
265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k
nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb.,
a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
3a) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
a stanovení obcí s rozšířenou působností.
3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších
předpisů.
6) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
7) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o
změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995
Sb.
8) Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č.
152/1994 Sb.
9) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
10) § 11 zákona č. 298/1992 Sb.
11) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
13) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování
majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
13a) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
13b) § 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
13c) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších
předpisů.
15) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
15a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální
zákon).
15b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních
samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
zákona č. 29/2000 Sb.
17) Obchodní zákoník.
18) § 214 a násl. občanského zákoníku.
18a) § 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské
zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
18b) Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb.
18c) Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.
21) § 124 odst. 2 zákoníku práce.
22) § 124 zákoníku práce.
23) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník
práce a některé další zákony.
23a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a
příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
23b) § 117 odst. 1 a 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění
pozdějších předpisů.
28) § 10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29) Například § 110 a 163 obchodního zákoníku, § 4 zákona č. 248/1995
Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých
zákonů, § 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o
změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a
nadačních fondech).
29a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních
zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.
30) § 67 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
31) § 59 zákona č. 152/1994 Sb.
31a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o
změně některých zákonů.
32) § 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev
obcí a o změně některých zákonů.
32a) § 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů.
32b) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a
o změně některých zákonů.
32c) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.
33) Zákon č. 143/1992 Sb. Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových
poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a
obcí, ve znění pozdějších předpisů.
34) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
34a) § 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
34b) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
34c) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky
a o změně některých zákonů.
37) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních
samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č.
413/2005 Sb.
39) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
39a) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
41) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon
funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a
v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění
vyhlášky č. 121/1999 Sb. Výnos Ministerstva vnitra a životního
prostředí ze dne 31. května 1989 č. j. LK-7696/89-529 o zvláštní
odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých
činností, uveřejněný v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní
výbory a oznámený v částce 17/1989 Sb.
42) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších
předpisů.
43) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
45) § 3075 občanského zákoníku.
46) § 1543 občanského zákoníku.
47) § 471 odst. 3 občanského zákoníku.
48) § 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních
menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.
49) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech
(zákon o obchodních korporacích).
Platnost od
Ke stažení
Sociální sítě NejBusiness.cz
Přihlášení
Doporučujeme
Pro firmy
Nabídky práce
Názory a komentáře
Peronálie
Trh firem
Veřejné zakázky a poptávky
Certifikace a systémy řízení
Export a nové trhy
Investice a investoři
Investujte do našich projektů
Nákup a prodej firem
Obchod a noví zákaznící
Pojištění
Rozložení rizik
Strategický rozvoj firmy
Trh zaměstnanců
Uč se a vyhraj!
Úvěry a financování
Volné kapacity
Zákony a jiná legislativa
NejBusiness Pro firmy
NejBusiness Clients
NejBusiness Companies and Products
NejBusiness Connection
NejBusiness Consulting
NejBusiness Finance
NejBusiness Help
NejBusiness HR
NejBusiness PR
NejBusiness Risks and Strategy
Reklama
Zajímavosti
Naše projekty a aktivity
