K 18. únoru skončí povinnost testování na přítomnost covid-19 na pracovištích. Zaměstnavatelé a zaměstnanci by ale neměli spoléhat, že je pandemie na ústupu a pod kontrolou. A že nemůže covid jejich pracoviště ochromit. Měli by být opět obezřetnější v oblasti čistoty a hygieny.
Prověřeným řešením je práce na dálku, kdy se zaměstnanci v kancelářích či dalších pracovištích nepotkávají a nemohou se tak nakazit vzájemně. Ale to samozřejmě nelze všude. Na pracovištích, kde není možný masivnější home-office, se nyní opět doporučuje rozdělení na týmy, které se nebudou vzájemně potkávat. Například rozdělení do tří týmů – A, B a C. Základní princip tohoto rozdělení je v tom, že se jednotliví členové týmu nesmějí za žádnou cenu potkat se členy dalších týmů, a to jak v prostorách kanceláří, tak mimo ně. Týmy A a B se mohou střídat na pracovišti například vždy po jednom týdnu, tým C pak nebude docházet nikdy, ten bude pracovat stoprocentně z domova. Tam, kde není rozdělení na 3 týmy možné, doporučuje se alespoň střídání dvou týmů.
Na pracovištích, kde se pracuje na směny, je pak ideální zajistit co nejmenší možnost setkání nejen pracovních týmů, ale také i pracovních směn. Dále pak rozvrhnout načasování přestávek na jídlo tak, aby byl snížen počet lidí, kteří společně sdílejí jídelnu, místnost pro personál nebo kuchyňku. Stejně tak zabezpečit, aby byl v umývárnách a převlékárnách přítomen vždy jen jeden pracovník. Pokud je nevyhnutelný blízký kontakt, je dobré jej udržovat po dobu kratší než 15 minut.
Samostatnou otázkou je téma větrání. Někteří odborníci tvrdí, že se jím zvíří částečky usazené na površích včetně virů, jiní zastávají názor, že intenzivní větrání pomáhá. Podle nich je větrání důležité zejména v zimě, kdy lidé zůstávají hodně v interiérech a mají zavřená okna, aby zbytečně neplýtvali teplem. Jako argument uvádějí to, že aerosoly obsahující viry se mohou v nevětraných místnostech šířit do vzdálenosti 4 až 6 metrů, ale pokud vyvětráme, cirkulující vzduch odnese aerosoly pryč, navíc virům nesvědčí nestálé prostředí.
„V moderních budovách se vzduchotechnikou doporučujeme častěji měnit filtrační vložky do vzduchotechniky, důležitou roli hraje i nastavení správné teploty a vlhkosti. Podle studií je pro zamezení šíření bakterií a virů nejvhodnější vnitřní prostředí budovy o teplotě 22°C a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50 %,“ radí Ondřej Mareček, obchodní ředitel společnosti SSI Group, která zajišťuje správu stovky budov různého charakteru.
Lidé jsou na čistotu pracovního prostředí citliví ve vyšší míře než dříve, protože bezinfekčnost podvědomě spojujeme s čistotou. Je třeba dbát nejenom na pracovní stoly a prostory, ale i další často dotýkané povrchy a místa – pravidelně čistit a dezinfikovat kliky dveří, vypínače, opěrky židlí, tlačítka výtahů.
„Vše nevyřeší jenom dezinfekční prostředky, dezinfekce bez předchozího vyčištění povrchů není účinná ani z poloviny. Pandemie mnohým otevřela oči a začali se více zajímat, proč některé mnoho let setrvačně používané formy úklidu nefungují. Prosazují se tak nové metody jako je například čištění horkou párou, které odstraní nečistoty a spolehlivě zabije většinu běžných bakterií a obalených virů,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Na pracovišti se setkáváme i s místy, kde může zůstávat během dne mnoho nečistot. I když bude ve firmě dokonale systematicky řešen úklid a čistota ve všech místnostech a na většině povrchů, stále jsou zde klíčová riziková místa, která jsou mnohdy přehlížena a podceňována. Jedná se například o kuchyňky, kde na kávovar či mikrovlnou troubu ve větších firmách sahají desítky či stovky lidí denně.
Pokud tato místa nejsou i během dne ošetřována relevantními desinfekčními prostředky, bakterie a viry se zde hromadí a šíří. Podobně přehlíženými místy jsou také klávesnice notebooků či displeje chytrých telefonů. Tam většinou úklidovou firmu či pracovníka úklidu nepouštíme, a je tedy nutné apelovat na každého zaměstnance, aby o čistotu svých zařízení pečoval podobně jako o čistotu svých rukou. A také pracovníkům poskytnout dostatek desinfekčních a hygienických pomůcek.
„Firmy mohou zdraví svých zaměstnanců podpořit i dalšími způsoby. Například benefity zaměřenými na zdravý životní styl, péči o zdraví, příspěvky v podobě nákupu vitamínů nebo dostupnost čerstvého ovoce na pracovišti. Mezi žádanými benefity se nově prosazuje hrazení telemedicínských služeb, které zaměstnancům usnadňují konzultaci akutních zdravotních problémů i objednávání ke specializovaným lékařům,“ uzavírá Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Kärcher spol. s r. o a NejBusiness.cz
14. února 2022
Mind the gap. Hlášení, které v anglicky mluvících zemích upozorňuje cestující v metru na prostorovou...
Jen krátká smlouva a žádné osobní jednání, přesně o tom jsou moderní úvěry, které lze vyřešit z pohodlí...
Opavský strojírenský výrobce OSTROJ rozšířil strategickou spolupráci s americkou společností Oshkosh...
Od srpna mají klienti Komerční banky, Monety a Air Bank možnost vkládat hotovost do téměř 800 sdílených...
Konica Minolta reaguje na stále rostoucí počty hackerských útoků a potřebu maximálního zabezpečení IT...
BILLA zahájila v červenci výstavbu své první celodřevěné ekologické prodejny v rámci střední a východní...
Brněnská skupina Authentica loni poprvé překročila půlmiliardový obrat, který meziročně vyrostl na celkem...
V České republice bylo v prvních pěti měsících vyrobeno 651 935 osobních vozidel. To je téměř o 10 % víc...
Přední evropská developerská společnost CTP vybudovala bez využití finanční dotace dosud nejrozsáhlejší...
Skanska představuje svůj doposud největší rezidenční projekt s názvem Habitat a spouští prodej první...