Od srpna platí v Jablonci nad Nisou nulová tolerance hazardu

Jablonec nad Nisou se letos v srpnu zařadil po bok měst, která na svém území zavedla nulovou toleranci herních automatů. Trend, který v posledních letech můžeme sledovat napříč různými kraji republiky, cílí téměř výhradně na herní automaty a jiné tzv. technické hry. Zastánci tohoto typu regulace si ovšem často neuvědomují, že hráčské prostředí se v posledních letech proměnilo a uzavření kasin a heren v době COVIDu tento trend umocnilo. Čísla ukazují, že zavření kamenných heren nemá žádný vliv na pokles hráčství. Obecnými vyhláškami jen města ztrácí kontrolu a informace o chování hráčů na svém uzemí. Navíc přicházejí o přijmy z přerozdělování výnosu daně z hazardu.

Jablonecký nekompromisní „stop“ hazardu

Zákaz hazardních her na území Jablonce nad Nisou s účinností od 1. srpna 2021 je výsledkem místního referenda, ve kterém se občané v roce 2018 rozhodli dát stopku hernám. Podle městského zastupitele Jakuba Macka (Společně pro Jablonec) jde o završení více než sedmiletého boje. Vyhláška zakazuje pouze technickou hru, a tzv. živou hru neřeší. Podle této logiky bude i v budoucnu ve městě možné dále provozovat kasina, ale bez herních automatů. Mohou se tedy Jablonečští stejně jako další občané v celé řadě měst radovat, že vymítili hazard ze svého území?

Zkušenost s uzavřením kamenných provozoven v době pandemie ukazuje, že zavřená provozovna nerovná se pokles hazardu. Data Ministerstva financí ukazují, že výnos z odvedené daně se během uzavření kamenných provozoven nijak nezměnil. Změnila se pouze jeho struktura. Z dat Ministerstva financí vyplývá, že v prvním čtvrtletí 2021 se vybralo na dani z on-line technické hry přes 728 milion korun oproti 233 milionům z kamenných provozoven. Celkový daňový výnos z technických her uzavřením kamenných provozoven se nijak zásadně nezměnil. To dokládá, že se hráči uzavření kammených provozoven přizpůsobili a svou hru si dokázali najít jinde. V tomto případě v on-line prostředí na jehož regulaci místní samosprávy nijak nedosáhnou.

Potvrzuje se tak trend, který už v únoru 2021 komentoval šéf Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleš Rod. „Zatímco hrubé výnosy ze sázek (GGR) vzrostly ve 3. čtvrtletí 2020 o 5,6 %, výnosy z online technických her vzrostly o 117,4 %. S online hazardem začínají i lidé, kteří by do heren asi nevkročili, ve velkém třeba začínají hrát důchodci. Nulová tolerance podle dat není zdaleka tak nulová, jak se ukazuje,“ popsal.

Kritici kasin a heren přitom svůj boj stále upínají na herní automaty v kasinech a hernách. Jak říká sám Jakub Macek (Společně pro Jablonec), „I kdyby tady kasina zůstala jen se živou hrou, tak z toho nemám až takové obavy jako z hracích automatů. Živá hra není až tak riziková a návyková pro hazardní hráče.“ Chrání ale tato forma „nulové“ tolerance skutečně hazardní hráče? Nebo je to jen spolehlivá vějička pro voliče?

Co technická hra on-line?

Data Ministerstva financí jasně ukazují, že za poslední dva roky se hráči naučili hrát on-line. Vedle dat ministerstva to potvrzují adiktologičští odborníci. Prostředí, ve kterém se hazardní hráči pohybují, se totiž dle jejich názoru během pandemie změnilo takřka k nepoznání. Uzavření provozů urychlilo přesun různých herních formátů do online prostředí, kde se tak do jisté míry mohou hráči vyhnout některým standardům národní legislativy pro kamenné provozovny, nad jejichž provozy a návštěvníky mají přeci jen místní politici, sociální pracovníci a policie vetší přehled než o uživatelích všude dostupném prostředí on-line hraní. Dostupnost této formy hráčství je rizikem přitom především pro patologicky závislé hráče, kteří se v podstatě mohou do hry připojovat de facto 24/7.

Na toto riziko upozornil i bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, který v médiích shrnul zkušenost s uzavřením heren a pandemií COVID-19 následovně. „Kolegové v poradnách připomínají, že hráči začali sázet na cokoliv, rozjel se takzvaný e-sport a dávají do toho až nesmyslně vysoké částky,“ popisuje, kam se české hráčské prostředí během pandemie posunulo.

V podobném duchu varuje i nestor české adiktologie a zakladatel sítě K-center Ivan Douda: „Dnes je situace taková, že kontrolovat hráče, tzn. nějak je registrovat a vyloučit ty, kteří mají dluhy, aby nemohli do kamenných provozoven nefunguje, protože si fakticky každý neseme svou hernu v kapse, a to je obrovský problém.“ Obzvláště závažným jevem je podle Doudy pak hlavně to, že hazardu začínají propadat i úplně nové demografické skupiny. Během pandemie se tento problém naplno projevil hlavně u seniorů. „Faktem ale je, že postupný přesun k online sázení pozorujeme už déle. A covid to nyní akceleruje. Ke gamblerství náchylná skupina je zhruba stále stejně velká, ale skutečnost, že je nyní doma spousta lidí a mají u počítačů víc času, mohla přilákat k hazardu i část lidí, kteří to chtějí jen vyzkoušet,“ dodává.

Nulová tolerance na místní úrovni tak díky všudy přítomnému pokrytí mobilním signálem neznamená vyhranný boj s hráčstvím. Pouze urychluje proces, kdy patologičští hráči se přesunují do on-line prostředí, které jim poskytuje mnohem větší anonymitu před okolím než návštěva místního kasína.

Vyčerpávající a funkční národní legislativa

Ministerstvo financí ČR navíc ve své nedávné analýze legislativy hazardního prostředí v České republice vyjádřilo spokojenost s tím, jak pravidla obsažená v zákonu o hazardních hrách a doprovodných předpisech fungují. Jejich základním stavebním kamenem je uplatňování principu adiktologických brzd a sebeomezujících opatření. Neoddělitelnou součástí tohoto přístupu jsou pak i pravidla, která úpravu přijatou v roce 2017 doplňují – posílení pravomocí dozorových orgánů, zavedení povinných registrací, regulace reklamy na hazardní hry, zákaz podávání alkoholu a cigaret ke hře zdarma, a konečně, i spuštění Rejstříku vyloučených osob. Ten je jakousi databází, která shromažďuje data o rizikových hráčích se závažnou adiktologickou diagnózou a vylučuje je z jakékoliv účasti na hazardních hrách v land-based prostředí.

„Provozovatelé hazardních her jsou povinni ověřovat, zda je daná osoba zapsána v rejstříku vyloučených osob. Pokud ano, nesmí jí provozovatel vpustit dovnitř ani umožnit zřídit uživatelské konto. To platí nejen pro kasina a herny, ale i pro internetové hry. Díky rejstříku tak už nedochází k situacím, kdy peníze vyplácené na dávkách v hmotné nouzi končily naházené v automatech,“ připomněla smysl Rejstříku ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Pokud nastavená pravidla podle oficiálního názoru tak bezchybně fungují, proč má tolik českých měst a obcí neustále potřebu je ještě nadále zpřísňovat?

Bludiště obecních vyhlášek

Libovůle v tom, jak mohou zastupitelstva na obecní úrovni hazard regulovat je oním kamenem úrazu nepřehlednosti stávající legislativní úpravy. Výsledkem toho je různorodá změť regulačních vyhlášek, které se často mohou propastně lišit i okres od okresu. Regulace by přitom v první řadě měla sloužit k tomu, aby chránila ohrožené hráče i práva legálně podnikajících subjektů. To může být za současné situace téměř nedosažitelným cílem. Do vyhlášek se totiž velice často nepropisuje potřebná odborná erudice a jsou toliko „psány horkou jehlou“ na míru menším společenským jednotkám. Stát, který naopak odborníky na legislativní techniku i adiktologickou problematiku disponuje, tomu však jen nečinně přihlíží.

„Hazard je společenský fenomén a ten problém tady bezesporu je. Je potřeba se zaměřit na prevenci a adiktologickou péči. Zvyšování bariér pomáhá, ale nesmíme zapomenout na to, že hazard má, ekonomicky řečeno, nepružnou poptávku. Lidé si vždy najdou příležitost hrát, ať už je to v online prostředí, na nejbližším dostupném fyzickém místě anebo v prostředí stínové ekonomiky,“ zdůrazňuje další rizika Aleš Rod z CETA. Připomíná tím, že ušlechtilé ideály navrhovatelů obecní regulace nemusí být vždy nutně i tím nejlepším řešením z hlediska ekonomiky ani ochrany veřejného zdraví.