Česká republika musí zšestinásobit investice do obnovitelné energie, aby dosáhla klimatických cílů do roku 2030

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo).

V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát.

Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: „Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů.“

Výzkum, jehož plné závěry jsou k dispozici ke stažení, také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál.

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. „Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili,“ zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.

Fakulta elektrotechnická ČVUT

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.

České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201. – 250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě.