Deficit rozpočtu vychází letos už přes 400 mld. Kč

Ministerstvo financí zveřejnilo počátkem týdne čísla o hospodaření vlády za letošní (leden až) květen. Čísla vedla leckoho k úvahám, že letošní schválený deficit 500 mld. Kč se snad nakonec stane skutečností. Zkusme od pouhých úvah přejít ke konkrétním číslům.

S využitím metodiky, kterou jsem popsal už před necelým měsícem zde, dostaneme za leden-květen 2021 následující výsledky:

Příjmy jsou oproti trendu sníženy covidem o cca 81 mld.
Výdaje jsou covidem zvýšeny o cca 86 mld.
Na covid tedy můžeme svést deficit cca 167 mld.
Skutečný deficit je 262 mld., takže bez covidu by deficit činil kolem 95 mld.

Tomuto deficitu bez covidu za prvních letošních pět měsíců ve výši 95 mld. odpovídá celoroční "bezcovidový" deficit cca 230 mld. (Ano, toto poslední číslo je to, které má smysl srovnávat s výsledky za minulé roky. Průměr za roky 2000-2019 činí „pouhých“ 70 mld. Kč, ačkoli pokrývá i několik recesí. Z tohoto srovnání je vidět, jak výrazně se vláda loni a letos pod pláštíkem covidu "rozjela".)

Navíc je tu ale covid. Pokud by letos vládu přišel celkově například na 150 % toho, na co ji přišel v období leden-duben (prozatím, tj. za období leden-květen, je to jen 128 %), vedl by sám o sobě ke "covidovému" deficitu ve výši cca 200 mld.

Prostým sečtením celoročního salda covidového (-200 mld.) a bezcovidového (-230 mld.) nakonec dostáváme odhad hodnoty celkového salda státního rozpočtu za celý letošní rok: 430 mld. Kč.

Jde samozřejmě o velmi hrubý odhad, s přesností na desítky miliard (a je podmíněný nyní dostupnými informacemi). I tak už ale začíná být zřejmé, že letošní hospodaření vlády dopadne ještě o poznání hůř než loni (-367 mld.).

Taktéž začátkem týdne ohlášená představa MF o saldu v příštím roce (-390 mld. Kč) tak může být paradoxně nakonec mírným meziročním zlepšením. Kdyby ovšem vláda a parlament nepřicházely s rozhazovačnými nápady, jako je třeba dramatická redukce zdanění mezd nebo nadzákonná valorizace důchodů, mohlo být zlepšení ještě mnohem výraznější.