Evropa potřebuje otevřené trhy a ne se zavírat ve jménu technologické suverenity

Termín technologická suverenita Evropy se stále více promítá do politických debat na úrovni Evropské unie. Objevuje se také v návrzích nové unijní legislativy. Existují však obavy, že snahy o zajištění technologické suverenity povedou k omezování vnitřního trhu a volného obchodu, a tím i inovací a budoucí prosperity. Větší smysl má zaměřit se na technologickou autonomii, která zajistí imunitu vůči ekonomickému nátlaku ze třetích zemí a právo volby pro spotřebitele i pro firmy. Ti musí mít možnost vybrat si nejlepšího partnera, produkt nebo službu. Shodli se na tom experti z Česka, Švédska, Irska a Německa na mezinárodním kulatém stole, který uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu vnímá s obavami hlasy některých evropských politiků, aby se Evropská unie soustředila na dosažení technologické nezávislosti, suverenity či autonomie. Je znepokojující, že tyto myšlenky už převzala také Evropská komise do některých strategických dokumentů a legislativních návrhů. Technologickou suverenitou se bude také zabývat na svém příštím zasedání Evropská rada. Znepokojeni nejsou jen zástupci byznysu, Evropská komise už obdržela dva dopisy, které podepsalo 12 premiérů členských zemí, kteří varují před nárůstem protekcionismu.

„Evropská unie se v rámci dosažení svých cílů v oblasti digitální agendy nesmí v žádném případě dát cestou zavádění protekcionistických opatření, která omezí vnitřní trh EU a mezinárodní obchod. Doplatily by na to jak evropské firmy, které by mohly ztratit přístup na trhy mimo EU, tak spotřebitelé,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přestože se v EU ozývá hlasité volání po technologické suverenitě, tento koncept nemá stále jasnou definici. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto uspořádal mezinárodní kulatý stůl, na který pozval experty z Česka, Německa, Švédska a Irska, aby se na tento fenomén podívali z pohledu byznysu. Zaměřili se především na dopady na digitální ekonomiku, která představuje jeden z hlavních motorů budoucího ekonomického růstu, inovací a vývozního potenciálu Evropy.

Před růstem protekcionismu ve jménu technologické suverenity varuje také české ministerstvo průmyslu a obchodu. „Musíme být velmi opatrní, abychom nepřekročili hranici protekcionismu. Ekonomika založená na datech je naše budoucnost. Potřebujeme hlavně mezinárodní pravidla pro toky dat či e-commerce. V této oblasti by měla EU sehrát ve světě vůdčí roli,“ uvedla na kulatém stole Martina Tauberová, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu ČR.

Mezinárodní experti se na kulatém stole shodli, že je mnohem smysluplnější bavit se o technologické autonomii. Ta znamená možnost volby, aby si každá firma či spotřebitel mohli vybrat toho nejlepšího partnera, produkt či službu, bez ohledu na to, odkud jsou. Právě z této diverzity vznikají nejlepší inovace, z nichž bude profitovat celá evropská ekonomika.

„Jakékoliv ochranářské nápady musí brát v úvahu, že Evropa je extrémně závislá na vývozu. Ten představuje 33 až 35 procent HDP. Takže cokoliv uděláme, může se nám draze vrátit, když třetí země zavedou protiopatření proti evropským exportérům,“ varoval Hosuk Lee-Makiyama, ředitel Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii.

Kdyby existovaly evropské společnosti, které by dominovaly globálním digitálním trhům, pravděpodobně by se v EU o technologické suverenitě nediskutovalo. „Náš průzkum mezi německými firmami ukázal, že se cítí až příliš závislé na zahraničí u klíčových technologií jako je software, virtuální realita či kvantové počítače. Přesto by úlohou EU mělo být vytvářet pravidla a standardy a ty pak vyvážet do světa. Tak jako se jí to povedlo s GDPR,“ uvedl Benjamin Ledwon, vedoucí bruselské kanceláře německé digitální asociace Bitkom.

Rozhodující pro budoucí ekonomický úspěch Evropy je mezinárodní spolupráce. EU se nesmí zavírat, aby vytvářela vlastní národní šampiony, kteří nebudou schopni v mezinárodní konkurenci uspět. „Omezování volby firem a spotřebitelů znamená nižší efektivitu. Politici musí podporovat inovační potenciál evropských firem, ne je zamykat v minulosti. Chci, aby Avast měl za partnera nejlepšího poskytovatele cloudových služeb, který neustále inovuje, ne někoho, kdo je slabý ale splňuje geopolitická kritéria,“ řekl Michal Pěchouček, technologický ředitel Avast.

Evropa zažila kvůli pandemii skok v digitální transformaci o několik let. Pořád je ale vidět přetrvávající rozdíly v digitálním rozvoji nejen v různých částech EU, ale i mezi různými sektory. „Doporučujeme, aby politici podporovali digitální rozvoj a rozvoj vnitřního trhu. Evropa by měla zvýšit investice do strategických odvětví a technologií, ať už jde o infrastrukturu nebo dovednosti lidí. Musí ale zachovat otevřenost,“ prohlásil na kulatém stole Svazu průmyslu Erik O’Donovan, ředitel pro digitální ekonomiku irského průmyslového svazu Ibec.

Svaz průmyslu pečlivě sleduje celou evropskou debatu o technologické suverenitě. Na domácí i evropské půdě politikům připomíná, že EU by se měla soustředit především na posílení konkurenceschopnosti, inovací a zajištění bezpečného a volného toku dat na evropské i mezinárodní úrovni.

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR je největším zaměstnavatelským svazem v České republice. Zastřešuje 33 svazů a asociací a 150 individuálních členských firem. Celkově hájí zájmy 11 tisíc firem, které zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků. Je nestátní organizací, nezávislou na vládě, politických stranách a odborech, ovlivňující hospodářskou a sociální politiku vlády a působící na vytváření optimálních podmínek pro podnikání.

Jako oficiální připomínkové místo komentuje průměrně 140 zákonů či vládních předpisů ročně. Hájí zájmy zaměstnavatelů v evropských a světových organizacích, zejména jako člen Konfederace evropského podnikání BusinessEurope.

Zdroj informací

Datum