Pětina podnikatelů v uzavřených nebo omezených sektorech hospodářství za měsíc zkrachuje

Pokud budou nadále platit stávající zákazy, pětina živnostníků a podniků, kterým vláda mimořádnými opatřeními uzavřela provozovny, výrazně omezila jejich výdělečnou činnost nebo jsou závislí na činnosti uzavřených provozů, neudrží své podnikání už déle něž jeden měsíc. Dalších až 40 % podniků z nejpostiženějších sektorů zřejmě zamíří do insolvence do tří měsíců. Vyplývá to z bleskového šetření, které provedly Hospodářská komora a osm podnikatelských svazů mezi živnostníky a podniky, které působí v nejvíce vládními restrikcemi postižených oborech, jako jsou restaurace, bary, vnitřní sportoviště, prádelny, čistírny, eventy nebo obchody.

Z šetření také vyplynulo, že většině podnikatelů současné vládní programy pokrývají méně než třetinu jejich mzdových a fixních nákladů. Zbylých 70 % měsíčních nákladů zcela uzavřených nebo polouzavřených provozů se snaží zaplatit půjčkami od bank, rodinných příslušníků a přátel nebo z vlastních rezerv. Jde například o nájemné, leasing, energie či pojištění. Řada z nich se zadlužuje u svých dodavatelů, se kterými mají uzavřené dohody o posečkání s platbami.

Desetina podnikatelů sítem podpor v současnosti zcela propadá, i přestože jsou mimořádnými opatřeními zasaženi. S největšími problémy při pokrytí nákladů se potýkají prádelny a čistírny, u kterých je i největší zastoupení těch, kteří nemají nárok na žádnou kompenzaci.

V souvislosti se záměrem vlády vyplácet podnikatelům kompenzace vypočtené jen přes zaměstnance podnikatelské organizace v nejpostiženějších oborech také zjišťovaly, na jakém parametru by měl být program postaven.

Na 98 % podnikatelů minulý týden ohlášený záměr vlády nepovažuje za funkční a spravedlivý. Většina podnikatelů za efektivní podporu označila variantu, kdy stát kompenzuje určité procento z obratu, kterého dosáhli v předkrizové době. Podnikatelé připouští i možnost, že by podpora byla odvozená od poklesu obratu, a to mezi srovnatelným krizovým obdobím a předkrizovým obdobím. Pro tuto možnost se vyjádřila asi pětina účastníků šetření.

Celkem na bleskovou anketu odpovědělo 1274 respondentů z 8 vybraných v Hospodářské komoře začleněných i spolupracujících společenstev nejvíce postižených dopady vládními preventivními opatřeními proti šíření onemocnění covid-19. Aktuální data poskytli členové Asociace hotelů a restaurací, České komory fitness, Svazu obchodu a cestovního ruchu, Potravinářské komory, Asociace prádelen a čistíren, České barmanské asociace, České eventová asociace a Unie filmových distributorů. Na anketu odpovídaly mikro, malé, střední, ale i velké podniky. Šetření probíhalo od minulého pátku 12. února do úterka 16. února.

Komentáře

„Současnou pandemickou situací jsou dle výsledků šetření postiženi nejvíce podnikatelé v oblasti cestovního ruchu sídlící v Praze. Praha kvůli odlivu zahraničních turistů, studentů a častému nastavení home office zažívá velký propad, a to jak v oblasti cestovního ruchu, restaurací, hotelů tak i obchodů s nepotravinářským zbožím. Nejvíce ohroženými jsou přitom mikropodniky s maximálně 10 zaměstnanci,“ upozornil viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

„Výsledky šetření vedení České barmanské asociace vůbec nepřekvapily. Potvrdilo se, že provozovatelé barů nesedí na uspořených milionech. Naopak, 15 procent z nich buď míří do insolvence, nebo už bylo nuceno podnikání ukončit. Čtvrtina pak současnou situaci vydrží maximálně měsíc. Považujeme to za jednoznačné selhání státu v oblasti kompenzací postihnutým subjektům,“ komentoval výsledky ankety prezident České barmanské asociace Aleš Svojanovský.

„V sektoru fitness je 89 % respondentů v pozici mikrofirmy, která zaměstnává maximálně 10 zaměstnanců. Realita je, že osob v pracovním poměru je u nás absolutní minimum. Proto je pro sektor fitness a dalších vnitřních sportovišť podpora v podobě kompenzací dle počtu zaměstnanců zcela neefektivní,“ uvedla prezidentka České komory fitness Jana Havrdová. Celý sektor je dle výsledků šetření na samé hranici přežití. „Potřebujeme jasný plán, kdy budeme moci opět začít, byť v omezeném rozsahu, poskytovat svoje služby. Jsme připraveni dodržet velmi přísná pravidla pro bezpečný provoz,“ dodala.

„Stávající stav nevyhovuje ani filmovým distributorům, uzavřená kina se podepisují na jejich narůstajících ztrátách každým dnem. Státní kompenzace většině z nich pokrývají fixní a mzdové náklady jen do 20 či 30 %. Někteří z našich členů ale nedosáhnou na žádnou pomoc. Podpora přepočtená na počet zaměstnanců má s ohledem na typ našeho podnikání mezi našimi členy zcela minimální podporu,“ řekl tajemník Unie filmových distributorů Jaroslav Pecka.

„Čísla z ankety nám znovu ukazují, jak málo vláda prádelnám a čistírnám pomáhá. Nový dotační program, který bude pamatovat i na obory jako je náš a na škody vzniklé i v minulém roce, je nezbytností, aby byla zachována kontinuita našich služeb,“ uvedla prezidentka Asociace prádelen a čistíren Jana Puškáčová.

„Podnikatelé v oblasti gastronomie a ubytování rok bojovali o přežití, ale už jim dochází síla nebo finanční prostředky. Někteří už museli ukončit své podnikání, jiní míří do insolvence, nemohli už ustát nejistotu a ztráty. Alarmující se, že každý osmý podnikatel, i když přežil jarní a podzimní vlnu pandemie, je v současnosti na pokraji bankrotu, protože mu zbývají peníze už jen na měsíc. Necelá polovina našich členů je schopna udržet své podnikání jeden až tři měsíce. Proto je nejvyšší čas, aby se vláda rozhodla, zda nechá tyto lidi padnout, nebo určí, za jakých hygienických pravidel můžou otevřít,“ zdůraznil prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.