České firmy by mohly stavět vysokorychlostní tratě nejen v ČR, ale i v dalších zemích

Zkušenosti s výstavbou první vysokorychlostní tratě na území České republiky by umožnily českým firmám katapultovat se mezi dodavatele obdobných tratí i v zahraničí. Mají proto čtyři roky na to, aby získaly potřebné reference. Zásadní roli v tom může sehrát vláda stejně jako po roce 1993 při zahájení výstavby tranzitních železničních koridorů plánovaných na provozní rychlost 160 km / hod. Během pracovního jednání s místopředsedou vlády, ministrem průmyslu a dopravy Karlem Havlíčkem to uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

„České firmy mají reference se zabudováním kolejnic, výhybek, pražců, elektrických trakcí, zabezpečovacích a signalizačních zařízení na rychlost do 160 km v hodině, ale nikoliv pro výstavbu vysokorychlostních tratí na rychlosti mezi 200 až 300 km / hod. Přitom potenciál vybudovat vysokorychlostní železniční tratě na území České republiky i v zemích střední a východní Evropy mají i české podniky. Nemají ale dostatečné reference, které by jim to umožnily. Pokud se české firmy chtějí v silné zahraniční konkurenci ucházet o výstavbu vysokorychlostních tratí v tuzemsku a nabyté zkušenosti uplatnit i v zahraničí, do čtyř let musí získat nezbytné reference. Důležitou roli přitom může sehrát vláda,“ apeloval během jednání prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na místopředsedu vlády.

Odkazoval tak na rozhodnutí polistopadového ministra dopravy Jana Stránského umožnit českým firmám vhodně vypsanými prvními soutěžemi po roce 1993 postupně získávat reference na projektech o provozní rychlosti 160 km / hod., neboť do té doby měly reference pouze do rychlostí 120 či 140 km / hod. Firmy nabyté reference využily na vývoz získaných zkušeností i komponentů, zvítězily v několika pro celou Evropu otevřených soutěžích v sousedních zemích, jako byly zakázky pro Polsko, Maďarsko, Slovensko, všechny balkánské země, ale i Turecko nebo Ázerbájdžán.

„I dnes by česká vláda i jeho ministerstva dopravy a průmyslu měly mít zájem, aby byl využit potenciál tuzemských firem jak k realizaci prvních vysokorychlostních tratí na našem území, tak i k následnému exportu tohoto potenciálu do zemi střední i východní Evropy a dalších států. Chtěli bychom proto, aby Češi, vláda, ministerstvo dopravy i Správa železnic tento projekt vnímali jako mohutný impuls pro české stavebnictví i průmysl,“ dodal Dlouhý.

Vicepremiérovi jako jednu z možností, jak začít, nabídl využití např. zkušebního okruhu ve Velimi VÚŽ, který by mohl některé komponenty pro rychlosti na vysokorychlostní železnici zabudovat, odzkoušet a následně reference českým podnikům poskytnout.

Karel Havlíček během jednání přivítal dlouhodobou iniciativu Hospodářské komory v oblasti výstavby vysokorychlostních tratí. Nové tratě označil za výzvu srovnatelnou s rozšířením jaderných zdrojů. „Naprosto souhlasím, že vysokorychlostní tratě jsou obrovskou příležitostí pro české firmy i celou ekonomiku,“ poznamenal s tím, že již eviduje seznam potenciálních dodavatelů, které bude průběžně informovat o přípravných pracích.

Předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp zdůrazňuje potřebu dát potenciálním dodavatelům jistotu o nezvratnosti programu vysokorychlostních tratí. „Současný poměrně široký politický konsenzus o potřebě výstavby vysokorychlostních tratí by měl přežít i letošní parlamentní volby. Vláda by měla firmy informovat v dostatečném předstihu o přípravě předpisů, norem a odborných studií tak, aby podnikatelé mohli zabezpečit odpovídající technologie a kapacity. Důležité bude také zajistit potřebné programy výchovy odborných specialistů,“ upozornil Šíp.

Dnešního pracovního jednání o způsobu, jakým by se české firmy mohly podílet na budování vysokorychlostních traťových koridorů na území ČR, se kromě prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, místopředsedy vlády a ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka, generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody a ředitele SFDI Zbyňka Hořelici účastnili také viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl a předseda její Dopravní sekce Emanuel Šíp, dále zástupci Ministerstva dopravy a Výzkumného ústavu železničního a zástupci podniků, mezi nimi např. Třinecké železárny, SUDOP Praha, Metrostav, Strabag, OHL ŽS, AŽD Praha, Elektrizace železnic Praha, Železniční průmyslová stavební výroba Uherský Ostroh, DT Výhybkárna a strojírna a KPM Consult.