Pandemie koronaviru dokázala důležitost vizionářství v architektuře

Prakticky všechny oblasti života ovlivnila v roce 2020 pandemie koronaviru a s ní spojená opatření. Architektura a stavebnictví nejsou výjimkou. „Současná pandemie nechává vyniknout skvělá, nadčasová řešení a vizionářské projekty, které jsou tu s námi často už roky, ale teprve teď je začínáme naplno oceňovat. Funguje ale i naopak. Architektura, která měla už v momentě svého vzniku nějaké rezervy, najednou začíná výrazně zaostávat, nestačí současnému tempu a nic se na tom nezmění ani po odeznění viru. Krize vždy až na dřeň a bez pozlátka odhalují to dobré i to špatné. Situace se zpřehlední a chopit se příležitosti je najednou mnohem snazší. My jako architekti musíme na změny reagovat jako první, protože to, s čím začneme dnes na papíře, přivítá první uživatele až za pět, u některých projektů klidně i za deset let,“ popisuje Ing. arch. Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA.

Rezidenční bydlení a veřejný prostor

S příchodem koronaviru a přechodem do režimu home office se základním požadavkem stalo vytvoření vhodného prostoru pro práci z domova. Trendem posledních let je zmenšování bytů, ale nyní při pandemii se ukázalo, že většina lidí by ocenila mít v bytě místnost navíc, ve které by měli soukromí a klid na práci. „Dispozice bytu samozřejmě nelze změnit ze dne na den, vše je třeba důmyslně plánovat a předvídat. Snažíme se to tedy vyřešit tak, že v nově vznikajících bytech vytváříme alespoň malý pracovní koutek,“ vysvětluje Jana Mastíková.

V době, kdy nelze cestovat do zahraničí a vlivem restrikcí jsou zavřená kulturní zařízení, služby a obchody, se ukázala důležitost existence kvalitního veřejného prostoru. „V oblasti veřejného prostoru máme oproti zahraničí velké rezervy. Když pominu země jižní Evropy, kde lidé tráví venku většinu času, tak i v zemích, jako je Norsko, Dánsko nebo Holandsko, je veřejný prostor přívětivější než u nás a doslova našlapaný nabídkou aktivit. Lidé tak mají důvod zde trávit svůj volný čas. Byty jsou v těchto zemích často menší než u nás, a tak je veřejný prostor takovým druhým obývákem. U nás se ale naštěstí kvalitní veřejný prostor začíná také postupně formovat,“ říká J. Mastíková.

Vybudování veřejného prostoru je potřeba vždy dopředu dobře promyslet a následně ho správně navrhnout. Dle Jany Mastíkové není tak nákladné hezký veřejný prostor vybudovat, často je to jen o nápadu, jehož realizace není nákladnější než konvenční řešení. Myslet je ale nutné i na jeho údržbu. „Není správné navrhnout u bytového domu impozantní veřejný prostor, jehož údržba bude obyvatele enormně finančně zatěžovat. To by nutně vedlo k jeho zanedbávání a veškeré úsilí a kreativita by přišly vniveč. Vždy je potřeba najít ten správný balanc.“

Konec open space kanceláří?

Změny se začínají projevovat i u kancelářských prostor. Dle architektky Jany Mastíkové se kanceláře budou stavět i nadále, protože lidský kontakt je nezbytný a lidé spolu potřebují o pracovních záležitostech diskutovat, ale budou se stavět jinak.

„Jsem přesvědčena, že se začne prosazovat trend setkávacích prostorů, které do jisté míry nahradí klasické kanceláře, a tzv. plovoucích pracovních míst, kdy se na jednom místě bude střídat více lidí. Aktuálně dochází k tzv. přelévání hmoty – nějaká pracovní místa mohou zaniknout, ale jiná zase vzniknou. Něco, co si nyní neumíme představit, může být klidně za 10 let standardem,“ uvádí Jana Mastíková.

Změny se projeví všude

Opatření spojená s koronavirem ovlivňují i další oblasti architektury a stavebnictví, např. u veřejných budov, které se nyní staví nebo navrhují, musí architekti zohledňovat nově vznikající požadavky, jako jsou např. bezdotykové baterie na toaletách nebo přechod od konceptu jednoho otevřeného prostoru, kde by se úředníci potkávali s občany tzv. u jednoho stolu, k většímu oddělení prostoru, např. pomocí přepážek z plexiskla.

Velmi pravděpodobně se v důsledku změny v nákupních zvycích lidí bude muset změnit také dosavadní koncept obchodní center. Lidé se naučili mnohem více využívat nakupování v e-shopech, obchodní centra tak budou muset nabídnout něco víc než jen nákupy – může jít o skvělou gastronomii nebo kulturní vyžití. Je také možné, že se z obchodních center stanou multifunkční objekty, ve kterých budou v samostatných patrech kanceláře nebo byty.

„Já především doufám, že se stavebnictví nezastaví, byla by to škoda pro naši společnost, protože bychom začali opět zaostávat oproti ostatním zemím. Věřím, že se nebude snižovat počet zakázek, ale určitě se změní požadavky klientů a architekti o projektech budou muset přemýšlet jinak a přizpůsobit se novým požadavkům. Osobně se na tyto nové výzvy velmi těším,“ uzavírá Jana Mastíková.