Vědce zajímá, jaké jsou nerovnosti ve zdraví mezi regiony

Vědci budou analyzovat jednotlivé regiony Česka z pohledu zdravotních charakteristik. Zajímá je, proč se v některých okresech lidé například dožívají nižšího věku, mají podprůměrnou kvalitu života nebo vyšší úmrtnost než v jiných. Výzkum je velice aktuální zejména v současnosti, jde ale o dlouhodobý problém, který pandemie COVID-19 akcelerovala.

„Současná společnost prochází obdobím poměrně zásadních změn ekonomických, společenských, kulturních i demografických trendů. Ty proměňují životní styl a trávení volného času, ale také strukturu zaměstnanosti, reprodukčního chování či podíly věkových skupin obyvatel, ale působí také na kvalitu zdraví," uvedla Dana Hübelová z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU, která se na výzkumném projektu podílí společně s kolegy z Masarykovy univerzity.

Vědci nerovnosti ve zdraví chápou jako nespravedlivé rozdíly vyplývající z nerovností řady determinant různé povahy, jako jsou sociální, ekonomické, environmentální a jiné. V ideálních podmínkách by měl mít každý stejnou příležitost dosáhnout plného zdravotního potenciálu. Z výsledků dosud provedených analýz pro rok 2018 a 2019 vyplývá, že v České republice územní nerovnosti ve zdraví existují. Patrné jsou v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, ale také v periferních okresech Jihomoravského, Olomouckého kraje nebo Jihočeského kraje.

„Právě v okresech těchto krajů se nejčastěji vyskytuje například nadprůměrná míra nezaměstnanosti a nadprůměrný podíl osob pobírajících různé formy sociální podpory, vysoké zastoupení osob s nižším dosaženým vzděláním a či podprůměrné zdroje zdravotní péče aj. Tyto skutečnosti se projevují mj. v nižší hodnotě naděje dožití při narození, konkrétně je to až o 5 let u mužů a o 4,3 let u žen," uvedla Hübelová.

Současně okresy Děčín, Most, Chomutov, Teplice, Karviná, Bruntál a Ostrava-město vykazují negativní hodnoty úmrtnosti. Nejde jen o celkovou míru úmrtnosti, ale také o úmrtnost na jednotlivá onemocnění, jako jsou nemoci oběhové soustavy, zhoubné novotvary i nemoci trávicí soustavy aj. V těchto okresech se také častěji objevuje nižší spokojenost se životem či vyšší podíl osob se zdravotními problémy.

Vědecký projekt, který financuje Technologická agentura ČR (pro období 04/2020 až 12/2021 s celkovou částkou 3 250 270,- Kč), má za cíl analyzovat celý komplex veličin na úrovni jednotlivých okresů. Vědci vybrali přes stovku indikátorů, které rozdělili na osm oblastí. Jsou mezi nimi například zaměstnanost, vzdělání, demografická a sídelní struktura, kriminalita, vybrané faktory životního stylu a další. Výsledky výzkumu budou dostupné veřejnosti. Díky tomu poslouží k vyrovnání rozdílů mezi regiony a mohou i vylepšit zdravotní statistiky u české populace.