Spotřeba potravin byla nejvyšší od vzniku Česka

Celková spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, dosáhla v roce 2019 hodnoty 796,5 kg na obyvatele. Jde o vůbec nejvyšší spotřebu od roku 1993, meziroční nárůst byl 6,9 kg. Soběstační jsme dlouhodobě ve výrobě obilovin, mléka, hovězího masa, cukru a piva.

Od roku 1993 došlo k navýšení celkové spotřeby potravin na obyvatele a rok o 65,5 kg na 796,5 kg. „Spotřeba je počítána bilanční metodou na základě znalostí o tuzemské výrobě včetně samozásobení, zásobách, pohybu zemědělských komodit i potravinářských výrobků přes hranice. Kalkulované množství zahrnuje také možné potravinové ztráty a odpady, které jsou odhadovány až na jednu třetinu spotřeby,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

V roce 2019 se meziročně zvýšila spotřeba potravin na obyvatele u většiny sledovaných skupin potravin. U obilovin v hodnotě mouky o 0,3 kg (+0,2 %), masa celkem v hodnotě na kosti o 0,8 kg (+1,0 %), mléka a mléčných výrobků (bez másla) o 3,2 kg (+1,3 %), tuků a olejů o 0,2 kg (+0,8 %), ovoce v hodnotě čerstvého o 0,4 kg (+0,4 %), brambor o 1,8 kg (+2,7 %) a cukru o 0,2 kg (+0,4 %). Nepatrně se snížila spotřeba zeleniny v hodnotě čerstvé o 0,1 kg (-0,1 %) a luštěnin o 0,1 (-1,8 %). „Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, a to 6,7 kg, dále u drůbežího masa 29,0 kg, sýrů 13,8 kg, ostatních mléčných výrobků 35,2 kg a jižního ovoce 37,5 kg,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Pokles spotřeby je naopak patrný v posledních několika letech u chleba, králičího masa, konzumního mléka a soli. Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů meziročně klesla o 4,7 litru (-1,8 %), naopak alkoholických nápojů se vypilo o 0,9 litru více (+0,5 %).

Potravinová soběstačnost vyjádřená podílem výroby a spotřeby na obyvatele se u většiny komodit snižuje. V porovnání s rokem 1993 poklesla u vepřového masa o 61 procentních bodů (p.b.) na 43 %, u drůbežího masa o 32 p.b. na 63 %, sýrů a tvarohu o 35 p.b. na 88 %, másla o 86 p.b. na 66 %, vajec o 10 p.b. na 85 %. Z rostlinných výrobků došlo od roku 1993 k výraznému poklesu soběstačnosti u většiny druhů ovoce mírného pásma i zeleniny. Například u jablek se snížila o 33 procentního bodu na 75 %, u cibule o 41 p.b. na 43 %, mrkve o 41 p.b. na 48 %, rajčat o 35 p.b. na 19 %, zelí o 32 p.b. na 52 %. U brambor byla v roce 1993 sklizeň na obyvatele 232,0 kg, přitom spotřeba činila jen 84,0 kg na obyvatele a rok. Naproti tomu loni byla sklizeň pouze 58,4 kg a spotřeba 69,5 kg. Soběstačnost v produkci piva vzrostla ze 109 % v roce 1993 na 122 % v roce 2019.

Záporné saldo pohybu agrárního zboží přes hranice bylo v roce 2019 rekordní ve výši 47,5 mld. Kč, meziročně se prohloubilo o 13,9 %.