Auta s nefunkčními filtry zvyšují riziko nákazy koronavirem

Kvalita ovzduší je v první desítce seznamu Světové zdravotnické organizace příčin předčasných úmrtí. Podle Evropské komise má na svědomí, hrubým odhadem, úmrtí jednoho promile populace ročně. Přes 10 tisíc v České Republice, necelých půl milionu v Evropě. Podle studie na Harvardské univerzitě v USA se riziko zvyšuje o 8 % s každým mikrogramem částic navíc v krychlovém metru vzduchu. Vysoká koncentrace škodlivých částic v ovzduší může navíc v době koronavirové pandemie škody na zdraví ještě zvýšit.

Spalovací motory sice patří mezi čistší spalovací zařízení, ale kvůli jejich intenzívnímu využívání mají na znečišťování ovzduší velký, mnohde až většinový podíl. Zejména ve městech. Moderní naftové motory pro silniční vozidla, vyrobené v posledních přibližně deseti letech, již vypouštějí ve výfukových plynech méně škodlivých částic, než obsahuje okolní vzduch. Filtrace je téměř absolutní. Bohužel, někteří motoristé jezdí s nefunkčními filtry pevných částic (DPF) nebo si je záměrně demontují a zvyšují tak negativní dopady na zdraví spoluobčanů.

Celkové emise jsou součtem emisí všech vozidel, nebo též součinem průměrných emisí vozového parku a počtu ujetých kilometrů. Relativně malý počet nebezpečně upravených vozidel má značný podíl na celkových emisích. Nezodpovědní provozovatelé automobilů tak výrazně zhoršují zdravotní situaci. V Centru vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT v Praze měří účinnost filtrů částic podobnými přístroji, jakými se měří zachycovací účinnost roušek a respirátorů. Dle dálkového měření, které pro pražský magistrát provedli ÚAMK, ČVUT a Česká zemědělská univerzita, chyběl v roce 2017 u téměř každého desátého automobilu filtr pevných částic a průměrné emise částic nového vozu s nefunkčním filtrem byly vyšší než průměrné emise starších naftových aut.

„Výsledky měření potvrzují, že vliv technického stavu vozidla na emise částic může být výrazně vyšší, než stáří vozidla. Máme-li snížit celkové emise z dopravy, je třeba buď výrazně snížit průměrné emise na vozidlo, nebo výrazně snížit počet ujetých kilometrů. Pokud má ke zlepšení ovzduší dojít i v našich městech, musíme snížit emise během každodenního provozu, ne pouze na papíře nebo za idealizovaných laboratorních podmínek. Náhradou nových nízkoemisních spalovacích motorů elektromobily nebo čistými palivy ušetříme maximálně ty emise, které nové motory produkují, což je, i pokud jsou v pořádku, velmi málo. To nás nezachrání, navíc takové změny stojí čas a peníze.“, říká profesor Michal Vojtíšek, který se o snižování emisí snaží posledních čtyřiadvacet let.

Společně s profesorem Vojtíškem apelujeme na motoristy, aby nečekali na nějaká drastická omezení a opatření a emise snížili dobrovolně sami. „Vy, kteří nemáte motory úplně v pořádku, kouří se z nich, chybí katalyzátor nebo filtr částic, nebo diagnostika hlásí emisní závady, které se na chodu vozidla zatím neprojevují, prosíme vás, abyste si dali vozy do pořádku. Pokud to není možné hned, abyste alespoň s takovými automobily co nejméně jezdili do větších měst. Žádáme, abyste omezili agresivní zrychlování, silné brzdění a velmi rychlou jízdu v městských aglomeracích. Velmi vysoké emise jsou též po startu studeného motoru, než se ohřeje katalyzátor, při delším provozu motoru na volnoběh nebo pomalém popojíždění.

„Jestli si nezodpovědní motoristé nedají své motory do pořádku, budou muset vedení větších měst výrazně omezit intenzitu silniční dopravy, aby ochránili zdraví jejich obyvatel. Všem motoristům to bude hodně vadit. Lepším řešením pro celou společnost je oprava nebo náhrada každého desátého vozu, který není v pořádku.“, říká na závěr profesor Vojtíšek.

ČVUT

Fakultu strojní ČVUT v Praze tvoří celkem 21 ústavů a vědeckých pracovišť, které pokrývají značný záběr inženýrských odborností od technické matematiky, fyziky, mechatroniky, termodynamiky, přes konstruování částí strojů, automobilů, letadlové techniky i výrobních strojů, až po zpracovatelský průmysl a jednotlivé výrobní technologie, jejich projektování a automatizaci. Značný tvůrčí potenciál spočívá ve vědecko-výzkumných pracovnících a také ve studentech, kterých je téměř tři tisíce.

Pro akademický rok 2020/21 nabízí ČVUT svým studentům 170 akreditovaných studijních programů a z toho 53 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.