Zdravotnictví musí vychovat odborníky na umělou inteligenci

Zpráva EIT Health a McKinsey & Company „Transformace zdravotní péče prostřednictvím AI: Dopad na pracovní sílu a organizace“ odhalila naléhavou potřebu oslovit a vzdělat generaci zdravotnických pracovníků, kteří budou umět zacházet s daty. Současně s tím je potřeba zlepšit “datovou gramotnost” stávající pracovní síly. Jedině tak budeme schopni plně realizovat transformační potenciál umělé inteligence (AI).

Nová zpráva EIT Health a McKinsey & Company koresponduje s Evropskou agendou dovedností, již Evropská komise představila 1. července s cílem zlepšit udržitelnou konkurenceschopnost, odolnost a zajistit sociální spravedlnost pro všechny. Podle Agendy v současné době přinejmenším 85 % pracovních míst vyžaduje určitou míru digitálních dovedností, v roce 2019 se ovšem pouze 56 % dospělých mohlo prokázat jejich základní znalostí.
V letech 2005 až 2016 spadalo 40 % nových pracovních míst pod digitálně náročná odvětví. Podle zprávy budou digitální dovednosti, biomedicínská a datová věda, analýza dat a základy genomiky zásadní pro to, aby AI a strojové učení mohly proniknout do zdravotnických služeb.

„Informatika se ve srovnání s tradičními klinickými obory jen zřídkakdy vyučuje systematicky. A tak ne vlastní vinou nejsou současní zdravotníci na umělou inteligenci připraveni. V Evropě, která stojí v popředí inovací ve zdravotnictví, jsme svědky rostoucího počtu reálných, účinných a vzrušujících řešení umělé inteligence. Musíme spojit nové technologie, které mohou zmírnit tlak na zdravotnické služby, se schopností integrovat je do poskytování konkrétní péče. Nyní je čas, abychom překlenuli tyto mezery a Evropa nezaostala v aplikaci AI,” řekl Jorge Fernández García, ředitel pro inovace, EIT Health a spoluautor zprávy.
Na letní školu HelloAIRIS týkající se AI ve zdravotnictví, kterou pořádají GE Healthcare, Leitat a KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu ve spolupráci s EIT Health, se jen v tomto roce přihlásilo 900 uchazečů. Z nich bylo nakonec vybráno 400 účastníků. Hlavním cílem tohoto online kurzu je zapojit talenty ze střední, východní a jižní Evropy a vybudovat komunitu „AI-nindžů“ vybavených vedle certifikátu EIT Health především dovednostmi potřebnými pro budoucnost.

Velká potřeba zlepšování digitální zdravotní gramotnosti

„Naše zkušenosti při práci se start-upy v rozvíjejících se regionech ukazují, že existuje obrovská potřeba odborníků na zvyšování kvalifikace a zlepšování digitální zdravotní gramotnosti. Letní online kurz, který jsme vyvinuli s našimi partnery, je dalším důkazem toho, že umělá inteligence je dovedností budoucnosti,“ uvedla Monika Toth, programová manažerka EIT Health InnoStars RIS.

V současnosti se AI ve zdravotnictví využívá hlavně v diagnostice. Podle zprávy EIT Health a McKinsey & Company sestavené na základě průzkumu ve skupině 175 zdravotníků v přední linii a rozhovorů s 62 lidmi s rozhodovací pravomocí odborníci očekávají, že v dalších 5 až 10 letech bude na vrcholu seznamu aplikací AI klinické rozhodování. Autoři zdůrazňují, že je třeba zdravotnický personál nejen zaujmout, proškolit a udržet si ho, ale že musíme také zajistit, aby svůj čas v práci trávil s přidanou hodnotou – tedy péčí o pacienty.
Větší rozšíření AI by mohlo pomoci zmírnit nedostatek pracovní síly. Umělá inteligence může spustit ve zdravotnictví revoluci. Může pomoci zlepšit každodenní život lékařů, dovolí jim soustředit energii na přímou péči o pacienty, a ne na administrativní úkony. Pokud bude AI například více zapojena do radiologie, může to odbornému pracovníkovi ušetřit až 20 % času, který nebude muset věnovat administrativě. Ušetřený čas bude moci využít na analýzu snímků a následnou práci s pacientem a klinickým týmem, což povede k osobnějšímu přístupu a zlepšené péči. Zrychlí se proces určení diagnózy a v řadě případů také její přesnost.

V roce 2015 předčil v soutěži ImageNet Challenge Large Scale Visual Recognition Competition algoritmus člověka při vizuální rekognici. V roce 2010 byla chybovost algoritmu při této soutěži 28 %, v roce 2017 už jen 2,2 %. U člověka je to obvykle kolem 5 %. Stále více řešení na bázi AI pochází z Evropy.
Jde například o start-up Brainscan z Polska, který využívá AI při interpretaci skenů z CT, italskou firmu PatchAi, první kognitivní platformu pro sběr a prediktivní analýzu dat hlášených pacienty při klinických testech, nebo maďarské společnosti InSimu a Sineko.

InSimu vytvořilo virtuální pacienty v situacích přibližujících se reálnému životu – systém využívají pro školení a trénink lékaři i medici. Sineko vyvinulo mezinárodní software pro překlady radiologických zpráv. Portugalský iLof připravil knihovnu optických otisků prstů uloženou v cloudu. Qunatasoft je český startup zaměřený na umělou inteligenci a její využití v reálném životě. Spolu s akademickou obcí a profesionály z řad lékařů vyvíjí systém, který zefektivní diagnostiku očních chorob.

„DEX Innovation Centre pracuje společně s EIT Health na podpoře nových talentů, které se zapojí do vývoje řešení pro zdravotnictví založených právě na AI. Jedním z našich společných nástrojů je například akcelerátor 4DigitalHealth. Věříme, že léčba i určování diagnóz mohou být pomocí umělé inteligence ještě přesnější, jedná se i o větší udržitelnost zdravotnických systému,“ říká Michal Štefan, DEX Innovation Centre.

Jako jedna ze zásadních potřeb bylo označeno lepší zapojení zdravotníků již do raných fází vývoje AI. 44 % respondentů nebylo nikdy zapojeno do vývoje nebo nasazení konkrétního AI řešení, a to i přesto, že se o inovace ve zdravotnictví a umělou inteligenci zajímají.
„AI má neskutečný potenciál zlepšit produktivitu a výkon zdravotnických systémů, dokonce je může učinit udržitelnějšími. Co je ovšem ještě důležitější – nabízí možnosti pro lepší práci s pacienty. Tato zpráva zahrnuje návody pro lidi s rozhodovací pravomocí, pomůže jim definovat, jakým způsobem lze AI vyvíjet a jak implementovat přístup, který bude vhodný právě pro jejich zařízení nebo zdravotnický systém,“ říká Dr. Angela Spatharouová, Partner v McKinsey & Company a spoluautorka zprávy.

Rovněž je nutné vypracovat a rozvinout odborná školení, stejně tak se diskutovalo o návrhu, aby národní zdravotnické systémy spolupracovaly se zdravotnickými odborníky, akademickou sférou a průmyslem takovým způsobem, který by podpořil poskytovatele zdravotní péče, a to především ty menší, již nejsou sami schopni vyvíjet podobné programy. Je také nutné, aby byla umělá inteligence etická, transparentní a důvěryhodná.

Celá zpráva je k dispozici zde: https://eithealth.eu/our-impact/our-reports/