Investice do systémů hospodaření s vodou v budovách se vrátí

Investice do systémů hospodaření se srážkovou nebo odpadní vodou v budovách zatím v Česku nejsou standardem. Řada developerů se jich totiž obává. Přitom mohou snížit spotřebu pitné vody i o více než čtvrtinu a zároveň mají reálnou návratnost kolem deseti let. Na modelových příkladech to ukázali odborníci České rady pro šetrné budovy v rámci seriálu konferencí Šetrná řešení v praxi, které Rada pořádá ve spolupráci s Českou komorou architektů.

„Je přece nesmysl složitě upravovat vodu tak, aby měla kvalitu pro pití, platit stokorunu za každý kubický metr a používat ji pak na splachování toalet a zároveň pouštět do kanalizace hektolitry dešťové nebo jen mírně znečištěné vody bez dalšího užitku,“ řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. Rada se snaží developerům ukazovat, že technologie, které umí vodou šetřit, se vyplatí i finančně, především s ohledem na budoucnost. „Budovy stavíme s životností v řádu desítek let a již dnes proto musíme přemýšlet dopředu a připravit se na dobu, kdy se očekává, že v našich zeměpisných šířkách může být až kritický nedostatek vody,“ dodala Kalvoda.

V Praze se aktuálně spotřeba vody v bytech pohybuje kolem 110 litrů na jednoho obyvatele. Z toho největší část, 40 procent, jde na vrub hygieny, dalších 25 procent pak na splachování toalet. Úklid spotřebuje 16 procent, mytí nádobí dalších deset procent a pití jen pět procent z těchto 110 litrů vody, které každý z nás denně využije. Je zde tedy velký prostor pro to nahradit pitnou vodu jinou – buď přečištěnou šedou nebo dešťovou vodou.

Technologie pro akumulaci dešťové vody i zpětné použití šedé vody přitom mohou mít reálnou návratnost kolem deseti let. Například řešení pro zadržování dešťové vody na modelovém příkladu z plochy 1200 m² uspořilo 720 m³ pitné vody za rok na závlahy a další potřeby. Při ceně 90 Kč za m³ pitné vody tak provozovatel ušetřil za rok 65 tisíc korun. Návratnost systému spočítal jednatel firmy Koncept Ekotech Zdeněk Petrů na necelých deset let. Investovat do akumulace dešťové vody se přitom vyplatí hlavně v případě větších developerských projektů. Vodu mohou jímat nejen ze střech, ale také ze zpevněných povrchů, dále ji svádět do podzemní nádrže, kde je voda sedimentací zbavena nečistot, biologicky pročištěna a dezinfikována, a dále je možné ji použít například na zavlažování zeleně v okolí domů.

Zkušenost společnosti Skanska ukazuje, že dešťové vody není u bytových domů na využití v domácnosti, například pro splachování toalet, dostatek. Mnohem vhodnější je v bytech využívat vodu šedou, tedy mírně znečištěnou odpadní vodu z umyvadel a sprch. „Máme zkušenost, že šedé vody je na splachování dost. Je proto zbytečné systém prodražovat dalším záložním zásobováním dešťovou vodou. Dešťovku je lépe využít po adekvátním přečištění pro závlahu zelených ploch kolem budov, kde je spotřeba vody výrazně menší než na splachování toalet. S ohledem na množství, a především roční rozložení srážek v posledních letech dešťová voda často nestačí ani na pokrytí potřeb závlahy,“ řekla specialista na green business Eva Neudertová ze Skanska Reality. „V takovém případě by bylo možné doplnit závlahy přebytky vyčištěné vody šedé,“ doplnil Petrů.

Šedá voda sníží spotřebu až o čtvrtinu

Systémy na recyklaci šedé vody využívá ve svých projektech zatím jen minimum developerů. Zájem pomalu roste, hlavním problémem je, že české právní prostředí zatím neumí s tématem šedé, či užitkové vody pracovat a projednat takové projekty s úřady je tak složité. Systém šedé vody se ale nevyplatí jen díky úspoře vody, má i reálnou finanční návratnost. Úprava takto jímané vody je sice náročnější než u dešťovky, kromě sedimentace a filtrace je nutná i další membránová filtrace a hygienické zabezpečení vody, i přesto se ale investice vrátí do 15 let. Na modelovém příkladu systému, který Koncept Ekotech počítal v projektu s 85 uživateli, se podařilo uspořit ročně 930 m³ vody a tím 84 tisíc korun nákladů. Návratnost tak společnost spočítala na 12,5 roku. A to jen z úspory samotné vody.

Systém šedé vody je vhodné doplnit také rekuperací tepla z této odpadní vody, který v modelovém příkladu malého rodinného domu pro tři osoby dokáže ušetřit za rok 1200 kWh energie v ceně 6000 Kč a vrátí se tak za dva až čtyři roky.

Redukce průtoků = úspora až čtvrtiny spotřeby vody

Velkou úsporu vody přinášejí také redukce průtoků na armaturách. Je třeba je ale instalovat tam, kde mají smysl. „Redukce na armaturách mohou snížit spotřebu vody až o čtvrtinu,“ uvedla Neudertová s tím, že velké úspory je možné dosáhnout především při splachování toalet vhodným nastavením duálních splachovačů nebo instalací úsporných sprchových hlavic.

Seriál přednášek České rady pro šetrné budovy Šetrná řešení v praxi, který je určen především architektům a odborníkům, již přinesl témata zdravého vnitřního prostředí budov, jejich automatizace a regulace a nyní se věnuje hospodaření s vodou. Tento týden se zaměří na zelené střechy a jejich výhody.

Česká rada pro šetrné budovy

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) spojuje společnosti a organizace z oblasti šetrného stavebnictví: od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Chce podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí s vyšší kvalitou života. Od svého vzniku v roce 2009 úzce spolupracuje s celosvětovou zaštiťující organizací – Světovou radou pro šetrné budovy (World Green Building Council), sdružující přes 90 zemí. V současné době má více než 80 členů.