Energošmejdi uzavírající smlouvy po telefonu jsou stále aktivní

„Jste vlastníkem elektroměru nebo plynoměru a rozhodujete ve vaší domácnosti o dodavatelích energií?“ Tak často začíná věta z úst prodejců energií po telefonu. Rozdíl mezi solidním dodavatelem a energošmejdem je pro běžné spotřebitele často těžko rozlišitelný. Klíčovým vodítkem je zde značný nátlak ze strany energošmejdů, kteří se snaží vymámit z volajícího souhlas, který nahradí podpis na fyzické smlouvě. Vyvlíknout se z takového závazku pak může být zdlouhavý a často finančně nákladný proces.

Přesto, že energetický zákon ukládá zákonné lhůty pro odstoupení od smlouvy nebo vypovězení smlouvy uzavřené po telefonu s dodavatelem energií, na zprostředkovatele energií je stále krátký. Ti spadají pouze pod kontrolu České obchodní inspekce. Uzavření smlouvy po telefonu s energošmejdy se tak může stát drahou noční můrou. A pro odsouhlasení přechodu k novému dodavateli stačí pouze abyste v nepozornosti do sluchátka řekli „ano“. Tím se smlouva stává uzavřenou i bez fyzického podpisu.

„Přechod k novému dodavateli po telefonu nabízí i solidní společnosti, ne vždy se tedy jedná o energošmejdy. Pokud však z hovoru cítíte nátlak a je hovor směrován především tak, abyste museli často s něčím souhlasit, měli byste zpozornit,“ říká Jan Kovalský, člen představenstva Energie ČS.

Energošmejdům nyní nahrával i strach v době pandemie, kdy lidé více než kdy dříve, řešili všechno prostřednictvím telefonů nebo na internetu z obavy o své zdraví. Stejně tak proběhly v éteru informace o zlevňování energií, kvůli pandemii. Toho nepoctiví prodejci využili pro klamání spotřebitelů. „Z dlouhodobého hlediska totiž při odebírání energií s nasmlouvanými dodavateli nehraje aktuální dění na trhu roli. Dodavatelé nakupují energie s velkým, třeba i ročním nebo delším předstihem a současná situace se tak nemůže v krátkodobém horizontu na cenách odrazit,“ dodává Jan Kovalský.

Zákon je pak na energošmejdy krátký zejména v případě, kdy nabízejí zprostředkování energií například prostřednictvím tzv. e-aukcí. „E-aukce, tedy elektronická aukce, v praxi znamená, že zprostředkovatel nabízí sdružení několika odběratelů do jednoho celku, a následně pro ně vybere nejlepší nabídku, na kterou by jako jednotlivci nedosáhli. Pro dodavatele však tyto skupiny odběratelů nejsou příliš výhodné, proto se k tomu přidružuje celá řada poplatků. U šmejdských praktik je pak většinou vítězný dodavatel navíc známý již dopředu, celé to tedy probíhá pouze na oko, a pro klienty je to ve výsledku velmi nevýhodné. Vždy je proto lepší komunikovat přímo s dodavatelem,“ uzavírá Jan Kovalský, člen představenstva Energie ČS.