Většina lidí nemá finanční rezervu, fungují od výplaty k výplatě

Současná situace nás poučila o tom, že i když si jsme jistí, že o práci máme postaráno, realita nás může zaskočit. Mít finanční rezervu pro případ, že přijdeme o zdroj příjmu nebo nás postihnou neočekávané velké výdaje je proto důležité. Jak si v tomto ohledu stojíme? Podle výsledků nejnovější ankety na stránkách Profesia.cz více než polovina lidí žádný „finanční polštář“ nemá. 40 % respondentů uvedlo, že fungují od výplaty k výplatě, dalších 16 % dokonce s příjmem nevystačí a využívá kontokorent, kreditní karty nebo krátkodobé půjčky.

„Anketu na téma finanční rezervy jsme zadávali s tím, že trend neustálého snižování nezaměstnanosti se láme a některé firmy začínají omezovat počty zaměstnanců. Současná koronavirová nákaza nám ale ukázala, že o zaměstnání člověka mohou připravit i jiné okolnosti než ochlazení ekonomiky,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Doporučení finančních expertů zní jasně: lidé by měli mít k dispozici finanční zásobu ve výši nutných výdajů na minimálně tři, ideálně šest měsíců. Jenže i přesto, že příjmy rostou, velká část lidí žije od výplaty k výplatě.

„V souvislosti s tím si v současné době začínáme uvědomovat, že karanténní opatření kvůli koronaviru budou mít výrazné dopady na domácí rozpočet velké části obyvatel. Podle aktuálních odhadů postihne výpadek příjmu více než 400 tisíc lidí, přičemž velká část z nich jsou ti, kteří pracovali v gastronomii, službách souvisejících s cizineckým ruchem, prodávali v obchodech, dělali příležitostné práce na dohodu nebo provozovali drobné živnosti. A právě to jsou skupiny obyvatel, kteří velkou finanční rezervu většinou nemají,“ doplňuje Michal Novák

Finanční rezervu má méně než polovina lidí

Jak tedy vypadají výsledky ankety? Více než polovina lidí uvedla, že žádnou finanční rezervu nemají. Největší část respondentů, celých 40 % uvedlo, že fungují od výplaty k výplatě, dalších 16 % dokonce s příjmem nevystačí a využívá kontokorent, kreditní karty nebo krátkodobé půjčky. Menší rezervu má téměř třetina odpovídajících – 17 % v hodnotě jedné až dvou, 12 % v hodnotě čtyř až pěti průměrných výplat. Pouze 15 % respondentů uvedlo, že mají dostatečnou finanční rezervu přesahující jejich půlroční příjem.

Neumíme šetřit?

Pro mnoho lidí je nepředstavitelné, že by při své úrovni příjmů dokázali dostatečnou finanční rezervu vůbec vytvořit. Doporučení zní – odkládat peníze pravidelně, třeba po drobných částkách. Nejlépe do dvou dnů poté, co peníze dorazí na účet, odsunout pravidelně částku na spoření. V hospodaření s měsíčním příjmem se doporučuje pravidlo 50/20/30. Čistý příjem se rozdělí na tři díly - 50 procent je určeno na základní nezbytné výdaje včetně nákladů na bydlení, jídlo a další potřebné věci, 20 procent má jít na úspory a 30 procent na zbytné věci osobní potřeby.

Pojištění schopnosti splácet

V současné nejisté situaci se vyplatí vážněji zauvažovat také o pojištění, konkrétně o Pojištění schopnosti splácet, které se vztahuje na všechny typy půjček. „Dokáže výrazně pomoci v případě výpadku příjmu se splácením hypotéky, spotřebitelského úvěru, osobní půjčky, kreditní karty, kontokorentu, leasingu, ale i Peer2Peer půjček,“ říká Martin Steiner z BNP Paribas Cardif Pojišťovny. Příčinami neschopnosti dostát svým závazkům bývá často ztráta zaměstnání. Ale také úraz či nemoc, kdy jeden z členů rodiny je nucen zůstat v domácnosti a starat se o nemocného. Aktuálním příkladem je také státem vyhlášená karanténa a uzavření školských zařízení, kdy jeden z rodičů musí zůstat doma a starat se o děti. U všech těchto případů je pak Pojištění schopnosti splácet možné uplatnit.