Světový den spoření, aneb jak jsou na tom se spořením Češi

Na datum 31. října připadá Světový den spoření. České domácnosti, podle průzkumu, který nechala udělat Sberbank, zbyde průměrně na konci měsíce 7 tisíc korun. Desetině ale zůstává maximálně tisícikoruna a skoro 13 procent si nešetří nic. 60 procent lidí se snaží ušetřit co nejvyšší částku.

Trik spočívá v tom, schovat peníze sami před sebou, aby se nedaly snadno utratit. „Když peníze necháte ležet na běžném účtu, ztrácí svou hodnotu. Využijte raději spořicí účet, kde jsou lépe úročeny, u nás je k dispozici sazba až 1,75 % ročně,“ říká Radka Černá ze Sberbank, „Pro případ nemoci, ztráty zaměstnání nebo jiného výpadku příjmů doporučujeme mít dostupnou rezervu aspoň ve výši 6 měsíčních platů. Našetřit byste si jí měli postupně odkládáním aspoň 10 % výplaty každý měsíc. A peníze si takto dávejte stranou hned po výplatě.“

Potřeby úspor se s věkem mění. Mladí lidé před sebou často mají vidinu pořízení bydlení – tedy vysokou částku. Pak jsou tu středně velké výdaje jako auto, rekonstrukce či zařízení domácnosti. Na menší položky jako dovolená nebo rozbitá pračka se už šetří snáze. Na všechny tyto věci by měl rozpočet pamatovat. To nejhorší, co lze pro svou peněženku udělat, je myslet si, že se to nějak zvládne.

Peníze je vhodné i investovat, například formou pravidelné investice. Průzkum ukázal, že pravidelně investuje jen 15 procent lidí, nejčastěji lidé s vyššími příjmy. Investování ale rozhodně nemusí být jen výsadou těch nejmajetnějších. „Investovat může v dnešní době v podstatě každý, kdo dokáže dát pravidelně stranou alespoň pět set korun a vytvářet si tak určitou finanční rezervu. Stejně jako u spořících produktů, i v případě investic se vyplácí pravidelnost. Rozložíte-li totiž své investice v čase a začnete nakupovat podíly pravidelně i v období výkyvů finančních trhů, ‚průměrujete‘ tak hodnotu svých investic. Než se ale do investování pustíte naplno, určitě není od věci vše dopředu konzultovat s odborníkem v bance, který pomůže s výběrem vhodných fondů,“ doporučuje Radka Černá ze Sberbank.

Nejčastější patero výmluv chronických utrácečů

1. Nutně potřebuji nové boty, telefon, …
Lákadel je mnoho a vždycky bude něco, co bychom si rádi dopřáli. To by nám ale v pravidelném spoření bránit nemělo.
2. Vždyť je to jenom stovka…
Takhle se vymlouvá pan Karel, který sází 100 korun týdně už 20 let. Za tu dobu mohl ušetřit 104 000 korun, a to nejsou žádné drobné.
3. Já stejně neuspořím moc, nemá to cenu…
Každá koruna se počítá. Paní Lenka si každou padesátikorunovou minci, kterou dostane, dává stranou. Za půl roku tak ušetří kolem 5 000 korun.
4. Neutrácím za zbytečnosti, nemám už kde ušetřit…
Často nemáme přehled, kam naše peníze během měsíce mizí. Přitom ale za drobnosti, které si hned nevybavíme, utrácíme až překvapivě velké částky. Napadlo vás někdy, že taková pravidelná ranní káva u stánku vás ročně vyjde třeba i na 8 – 10 000 korun.