Ekonomiky zemí střední a východní Europy a vývoj v oblasti bankovnictví

Velmi příznivé makroekonomické prostředí, které podporuje země střední a východní Evropy

V celosvětovém měřítku bude světový růst v roce 2018 vyšší nebo roven 3,5 %, a to již devátý rok po sobě, což se stalo naposledy v šedesátých letech. Aktuální rozmach Spojených států, který trvá téměř 9 let, je druhým nejdelším v historii (po rozmachu po roce 1991). Eurozóna zároveň vykazuje silný hospodářský růst, z kterého profitují všechny země. Ekonomiky zemí střední a východní Evropy zažívají nejsilnější tempo růstu od začátku krize a hospodářský růst byl naposledy takto rozšířen v osmdesátých letech. Růst HDP v zemích střední a východní Evropy dosáhl v roce 2017 v průměru úrovně 3,7 %, resp. 4,6 % kromě Turecka a Ruska.

Podle očekávání UniCreditu bude hospodářský rozmach v roce 2018 v zemích střední a východní Evropy udržitelný s HDP na úrovni 2,8 %, přičemž v buducnosti předpokládá jisté cyklické zpomalení. Průměrný růst, podpořený domácí poptávkou (spotřebou a investicemi) bude na úrovni 4 % v mnoha zemích, jako jsou například Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Turecko a Slovensko.

Potenciál růstu v oblasti poskytování úvěrů v zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy

Co se týká dynamiky poskytování úvěrů, ale i kvality financování a úvěrů, bankový sektor v zemích střední a východní Evropy je stabilnější a udržitelnější v porovnání s předcházejícími lety.

Poskytování úvěrů v regionu střední a východní Evropy bude nadále udržitelné, zejména v zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy, přičemž pozitivní trend růstu bude dosahovat až 5 % během tří let za sebou (2017 - 2019) a v letech 2012 - 2016 zaznamená zmírnění.

Poskytování úvěrů v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy v roce 2018 bude poprvé za téměř deset let v souladu s růstem vkladů, což vytváří optimistické vyhlídky pro změnu postoje tohoto hospodářského regionu směrem od úspor k investicím. Potvrzují to údaje o vkladech, které vykázaly nejvyšší růst v roce 2017, a v současnosti se očekává jejich zpomalení. Na úrovni jednotlivých zemí nejvyšší růst v oblasti poskytování úvěrů v roce 2017 zaznamenalo Turecko (20,7 %), Slovensko (9,9 %), Bosna a Hercegovina (6,5 %) a Česká republika (5,7 %). V souladu s hospodářskými trendy předpokládáme zmírnění růstu v oblasti poskytování úvěrů v těchto zemích a, naopak, jeho zrychlení v zemích, které v roce 2017 zaostávaly, teda například v Chorvatsku a Srbsku.

Od roku 2011 poměr úvěrů ke vkladům rychle klesl pod úroveň 100 % v bankovnictví regionu střední a východní Evropy (jen kromě Turecka a Slovenska), což pro většinu bank ve střední a východní Evropě znamená samofinancování. Kromě toho zde existuje vysoký podíl krátkodobých vkladů (od právnických i fyzických osob, které momentálně neinvestují do dlouhodobých nástrojů), které čekají na vhodnou příležitost.

Pokud jde o kvalitu úvěrů, hospodářský rozmach v posledních letech, jako i prodej a lepší vymahatelnost špatných úvěrů (NPL), způsobily pokles poměru NPL, což přineslo drahé přínosy pro ziskovost bank ve střední a východní Evropě. Všechny země ve střední a východní Evropě dosáhnout úrovně NPL pod 9 %, kromě Ruska, přičemž Maďarsko, Česká republika, Slovensko a Turecko vykáží dokonce úroveň pod 5 %.

Vývoj digitalizace a společností fintech v zemích střední a východní Evropy

Země střední a východní Evropy jsou dobře vybaveny pro digitální bankovnictví

Digitální infrastruktury - internetová a mobilní penetrace - v zemích střední a východní Evropy je na stejné úrovni, jako v rozvinutějších zemích. Mobilní penetrace ve většině zemí střední a východní Evropy je vyšší než 100 (1 mobilní předplacená služba na osobu) a internetová penetrace převyšuje 60 %.

Demografické trendy v tomto regionu jsou také ve prospěch zrychlení digitalizace v buducnosti, přičemž mnohem větší roli v ekonomice budou hrát mladší generace, narozené do digitálního prostředí“ - tzv. mileniálové a Generace Z, kde téměř 50 % populace má méně než 35 roků - v porovnání se západní Evropou (40 %).

Digitální bankovnictví z hlediska fyzických osob používajících internet pro provádění bankovních operací rychle roste v regionu střední a východní Evropy, přičemž země, jako například Česká republika, Turecko a Srbsko, vykázaly dvojnásobný počet fyzických osob využívajících internetové bankovnictví od roku 2010.

Společnosti fintech zažívají rozmach ve střední a východní Evropě v posledních letech

Tato studie UniCredit, první svého druhu, která poskytuje obraz konkrétně o společnostech fintech v celé střední a východní Evropě, potvrzuje rozmach daného sektoru na území střední a východní Evropy. Studie poukazuje na obzvlášť silné roky 2012 až 2016 z hlediska zakládání nových společností, což se nedá porovnat s minulostí.

Podle databáze Tracxn je region střední a východní Evropy v současnosti domovem více než 600 společností fintech. Více než 50 % z nich pracuje v segmentu transakcí a plateb nebo financování včetně poskytování peer-2-peer půjček nebo crowdfundingu, přičemž 12 % z nich jsou společnosti působící v oblasti správy majetku a investicí (obchodní platformy, robo-poradenství, analýza osobních financí atd.). Ostatní pokrývají širokou škálu, která obsahuje různé činnosti, včetně kryptoměn, sledování výdajů, pojištění (tzv. insurtech), řízení rizik a prevence podvodů.

Z hlediska zemí má v regionu střední a východní Evropy největší podíl společností fintech Rusko, za kterým následuje Turecko, Bulharsko, Česká republika a Rumunsko.

Klíčové statistiky o digitalizaci ve střední a východní Evropě:

Většina zemí střední a východní Evropy má mobilní penetraci vyšší než 100 (1 mobilní předplacená služba na osobu). Rozdíl oproti západní Evropě byl vyrovnaný již před deseti lety.
Internetová penetrace rychle převyšuje 60 %
Demografické statistiky podporují digitalizaci ve střední a východní Evropě: mladší generace (narozená do digitálního prostředí) sehrávají stále důležitější roli ve společnosti a ekonomice: téměř 50 % populace má méně než 35 roků na rozdíl od západních zemí (40 %).
Rozmach společností fintech ve střední a východní Evropě v posledních letech: podle databáze Tracxn je v regionu více než 600 společností fintech. Více než dvě třetiny z nich byly založeny v letech 2012 až 2016.
Dvě třetiny společností fintech ve střední a východní Evropě působí v těchto sektorech: 1) transakce a platby, 2) financování a 3) investice.

„V současnosti se makroekonomické a bankovní základy v zemích střední a východní Evropy zdají být velmi silné, a to díky příznivému globálnímu prostředí. Díky dobré penetraci mobilních a internetových uživatelů, příznivým demografickým trendům a rychle rostoucí digitalizaci je tento region zralý k tomu, aby co nejvíc využil digitální bankovnictví, které se stále častěji stává součástí tradičních analýz makroekonomického prostředí a bankovnictví,“ uvedl Matteo Ferrazzi, koordinátor týmu útvaru CEE Strategy and Corporate Foresight v UniCredit.

Zdroje: MMF duben. Světový hospodářský výhled, Světová banka, Centrální banky, Kvartální průzkum UniCredit v zemích střední a východní Evropy za 2. čtvrtrok 2018, útvar Strategy and Corporate Foresight v UniCredit, Mezinárodní telekomunikační unie, Eurostat, PitchBook, Tracxn

UniCredit ve střední a východní Evropě: digitální cesta

Region střední a východní Evropy představuje dokonalé testovací prostředí pro nová digitální řešení a řešení v oblasti IT, a to díky svému inovativnímu přístupu.

Cílem digitální cesty UniCredit je zvýšit spokojenost klientů pomocí multikanálového klientského přístupu napříč zeměmi, který využívá všechny body digitální interakce. Digitalizace procesů zvyšuje také kvalitu poradenských služeb a pomáhá předpokládat střednědobý vývoj a potřeby našich klientů včetně využití vícero kanálů ze strany klientů. Cílem našich investic do digitalizace je zvýšit spokojenost klientů a pokračovat v optimalizaci našich procesů.

Základním záměrem této digitální cesty je porozumět potřebám klientů, abychom jim mohli poskytovat nejlepší služby a neustále generovat hodnotu. Skupina UniCredit implementovala společné platformy s řešeními napříč zeměmi, které nabízejí přibližně 45 000 firemním klientům.

Spustili jsme příslušné transformační programy, související zejména s inovacemi a digitalizací, výsledkem čehož byl vysoký nárůst počtu digitálních klientů ve střední a východní Evropě.

Naše digitální cesta stále pokračuje. Nadále se bude vyvíjet a pokrývat víc iniciativ ve větším počtu zemí a díky ní dosáhneme růstu počtu klientů. Další posilnění analytické kapacity pomůže vztahovým manažerům při každodenních činnostech s cílem zvýšit penetraci trhu a křížový prodej.

„UniCredit je číslem jedna v celé střední a východní Evropě, přičemž ve většině zemí střední a východní Evropy se nachází v první pětce,“ uvedl Carlo Vivaldi, ředitel divize UniCredit pro střední a východní Evropu. „Naším cílem je další konsolidace našeho pevného vedoucího postavení v regionu, spolu s generováním cílených a odolných organických tržeb a růstem počtu klientů. Tohoto cíle dosáhneme především díky digitalizaci a inovacím, které spolu s efektivnějším řízení úvěrového rizika a lepší nákladovou disciplínou povedou k dosažení ziskovosti naší banky.“

„Země střední a východní Evropy představují ideální prostředí pro prosazení digitálního bankovnictví. Digitalizace samozřejmě není nová téma, jsme si však jistí, že region střední a výhodní Evropy má potenciál, který musíme přezkoumat, především v oblasti bankovnictví. Naše jedinečná síť v regionu střední a východní Evropy představuje jednoznačnou příležitost pro doplnění kompletní nabídky služeb digitálního bankovnictví do aktuálního finančního a tržního prostředí v zemích střední a východní Evropy,“ dodal Andrea Diamanti, ředitel firemního a investičního bankovnictví a privátního bankovnictví pro SVE skupiny UniCredit.