Čeští i slovenští manažeři mezi nejhoršími na světě v tolerování korupce

Korupce ve svém důsledku výrazně ovlivňuje podnikání, sílu ekonomiky i sebevědomí společnosti. Problematika korupce ve veřejném sektoru i v každodenním životě se úzce prolíná s fungováním firem na trhu, ale i s mírou korupce a podvodů uvnitř firem. 15. ročník mezinárodního průzkumu společnosti EY Global Fraud Survey zaměřeného na podvody a korupci ukazuje, že 36 % respondentů z celého světa považuje podvody a korupci za riziko pro své podnikání.

Riziko podvodu považují respondenti celosvětově za nejzávažnější hned za riziky spojenými s vývojem makroekonomického prostředí (42 %) a za změnami legislativy upravující podnikání (43 %). Průměrná hodnota 36 % nicméně ukrývá velké rozdíly. Zatímco v rozvinutých zemích považuje korupci za problém pouze 20 % manažerů, ve střední a východní Evropě je to 47 % a v Latinské Americe dokonce 74 % respondentů. V České republice je toto číslo oproti průměru výrazně vyšší, v korupci vidí vysoké riziko pro podnikání 48 % respondentů. Společně se Slovenskem, kde hodnota dosahuje 54 %, se tak v této oblasti pohybujeme na vrcholu žebříčku evropských zemí. Toto číslo dlouhodobě neklesá, a to i přes to, že regulativní orgány ve světě udělily firmám za korupci pokuty ve výši 11 miliard amerických dolarů.

„Firmy si rizika korupce a podvodů a význam etiky a integrity ve svém podnikání velmi dobře uvědomují. Průzkum EY ale ukazuje, že často nedokáží tento postoj převést do zavedení praktických opatření,“ říká Tomáš Kafka, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY pro Českou a Slovenskou republiku.

Rozdíly mezi Českem a Slovenskem jsou překvapivě vysoké

Výročí 25 let samostatného fungování České a Slovenské republiky nabízí vhodnou příležitost k porovnání v oblasti vnímání a boje proti korupci. Rozdíly mezi Českem a Slovenskem v ochotě uplácet v byznysu jsou překvapivě vysoké. Nejmarkantnějším rozdílem je, že za účelem získání či udržení zakázky v dobách ekonomického poklesu je připraveno uplácet 44 % slovenských manažerů. Horší výsledek zaznamenaly pouze Saúdská Arábie (54 %) a Indonésie a Malajsie (46 %). V České republice dosahuje tato hodnota 12 %, celosvětový průměr je 13 %.

Některou z forem neetických obchodních praktik (úplatky, drahé dárky či výlety za zábavou) je připraveno využít až 82 % slovenských a 64 % českých manažerů. Slovensko se dokonce v této kategorii umístilo globálně na prvním místě, a to před Malajsií (76 %) a Indonésií (74 %). Průměr pro střední a východní Evropu je přitom pouze 40 %, v západních zemích dokonce jen 29 %.

V ochotě poskytnout obchodním partnerům zábavu jako nástroj získání kontraktu si jsou Česká a Slovenská republika naopak stále velmi blízké. Tuto formu připouští 60 % českých a 66 % slovenských respondentů, v obou případech tedy daleko více, než je celosvětový průměr (21 %).

Rozdíl mezi Českou a Slovenskou republikou panuje i ve znalosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Zatímco dobrou znalost GDPR uvádí pouze 54 % českých respondentů, na Slovensku je to 74 %, což je šestý nejlepší výsledek. Na druhém konci žebříčku je např. Rusko, kde nařízení znají 4 % firem, ze zemí EU pak Rumunsko s 38 %.

Společné pro obě země je i podcenění rizika kyberútoků a jejich dopadů na podnikání. V Česku hrozbu kyberútoku jako vysokého rizika pro podnikání označilo 26 % respondentů, což je nejméně v Evropě. Na Slovensku je to pak stále podprůměrných 32 % respondentů.

„Přes velké rozdíly v řadě postojů mají Češi a Slováci bohužel jedno společné. Jedná se o vysokou toleranci k využití neetických nástrojů v podnikání, ať se jedná o přímý úplatek nebo poskytování drahých dárků a zábavy obchodním partnerům,“ komentuje Tomáš Kafka.

Česká republika od roku 2014 vykázala největší zlepšení ze všech zkoumaných zemí

O tom, že korupce je v podnikání běžně rozšířena, je přesvědčeno 56 % českých manažerů, což je stále vysoko nad průměrem dotazovaných zemí (38 %). Ze zemí střední a jihovýchodní Evropy jsou na tom hůře jen Slovensko a Maďarsko (obě země 66 %) a Ukrajina (74 %). Česká republika ale zároveň vykázala od roku 2014 největší zlepšení ze všech sledovaných zemí, a to o 13 procentních bodů. Slovensko se naopak v této kategorii oproti roku 2014 o 10 procentních bodů zhoršilo.

Zavádění a vymáhání protikorupčních opatření může mít v různých zemích odlišné dopady. Stejné výsledky ukazují výrazné zhoršení u zemí, jako je Velká Británie, kde počet respondentů přesvědčených, že korupce je v tuzemském podnikání široce rozšířena, stoupl ze 14 % na 34 %. Obdobné zhoršení vnímání problematiky korupce můžeme zaznamenat např. v Kanadě (nárůst ze 14 % na 30 % či v Austrálii a na Novém Zélandu ze 14 % na 38 %).

„Vnímání korupční situace není jednoznačná záležitost. V některých zemích střední a východní Evropy si vlády korupční problémy uvědomují, přichází s opatřeními a v lepším případě je také vymáhají. Ve vyspělých zemích může ale efektivní vymáhání vést k odkrytí reality a zhoršení vnímání korupce,“ dodává Radim Bureš, manažer oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY se zaměřením na veřejný sektor.

Lze podvody ve firmách odhalit?

V otázce, zda se firma stala obětí závažného podvodu v posledních dvou letech, dosahuje Česko i Slovensko překvapivě dobrých výsledků. Evidenci spáchaného podvodu potvrzuje pouze 6 % českých a 4 % slovenských firem. Například v Belgii je to 20 %, v Německu a Dánsku 18 % firem.

„Nízký počet odhalených podvodů v českých a slovenských firmách není důkazem vyšší integrity. Naopak ukazuje, že naše firmy stále neumí podvody správně detekovat. Relativně malé náklady na zavedení preventivních a detekčních mechanismů mohou později firmám ušetřit velké prostředky,“ vysvětluje Radim Bureš.

Reakce firem – rozdíl mezi vnímáním problému a konkrétními opatřeními

Naprostá většina firem (až 97 %) považuje za důležité postupovat s vysokou mírou integrity a firmám záleží na tom, aby si toho byli vědomi i zákazníci, což má své opodstatnění. Podniky zařazené mezi „firmy s nejvyšší mírou etiky“ dosahují o 10 % leších tržních výsledků než průměr. V tom se české firmy neliší od světového trendu, význam integrity uznává 98 % českých respondentů. To výrazně kontrastuje s ochotou neférově bojovat o zakázky. Konkrétní opatření často chybí. Systematický přístup k prověřování rizik vyplývajících ze smluvních vztahů s třetími stranami má pouze 28 % českých a 40 % slovenských firem, oproti celosvětovému průměru 59 %. Podobně podprůměrné jsou i výsledky v sankcionování porušení pravidel ze strany zaměstnanců. Za porušení pravidel sankcionuje zaměstnance jen 46 % českých a 50 % slovenských firem, celosvětově je to pak průměrně 57 %.

Kompletní zpráva je k dispozici na webových stránkách: www.ey.com/FIDS