Vzdělání, fondy či nemovitosti, aneb co považují za investici generace dětí, rodičů a prarodičů

Jak na investování nahlížejí současné generace dvacátníků, čtyřicátníků a šedesátníků zjišťoval v nedávném průzkumu* Broker Consulting. Všechny tři generace se shodly jen na jedné oblasti, která pro ně jednoznačně představuje investici – nemovitost (průměrně 65 procent, podrobněji níže graf), u ostatních oblastí se už objevily výrazné generační rozdíly.

Akciové fondy jako investici označilo téměř 63 procent mladých mezi 20 až 29 lety, ale u nejstarší generace mezi 60 až 69 lety to bylo už jen 46 procent. Lidé ve středním věku (40 až 49 let) považují za investici akciové fondy z 52 procent a podílové a dluhopisové fondy ze 44 procent, což u druhé jmenované varianty je téměř o deset procentních bodů více než u obou ostatních generací.

„Je dobře, že mladí lidé spoléhají na akciové fondy, protože u nich platí pravidlo, že kvůli vysoké kolísavosti se do nich nevyplatí investovat na krátkou dobu. A právě nejmladší generace může čas využít ve svůj prospěch,“ vysvětluje Jan Lener, ředitel komunikace Broker Consulting, a pokračuje: „Mezi poněkud překvapivá zjištění patřila shoda generací právě v oblasti nemovitostí jako investice. Investiční nemovitost je vhodná jako doplnění portfolia pro zkušené investory. Totéž se týká i zlata, kterým lze investici také diverzifikovat a doplnit. Zlato ani nemovitost by ale neměly být jedinou formou investice.“

Zlato jako synonymum investice vnímají častěji nejstarší, a to více než třetina z nich (36 %). U střední generace je to jen o procentní bod méně a u nejmladších je sice obliba nejmenší, ale pořád dosahuje vysokých 29 procent. Každý pátý zástupce lidí ve věku 20 až 29 let také uvedl jako vhodnou investici kryptoměny.

„Důvěra mladých v tak zvané kryptoměny vlastně příliš nepřekvapila, jedná se o generaci zvyklou na virtuální svět. Z toho pohledu lze chápat volbu tohoto druhu investice. Z hlediska faktů se jedná o vysoce rizikové spekulace, které mají mnohá úskalí, jež nemusí být na první pohled zřejmá. Ukazuje to i vývoj v posledních několika měsících. Snaha najít nějakou zázračnou investici a rychle zbohatnout spíše vede k naprosto opačným výsledkům,“ varuje Lener a dodává: „Data z průzkumu ukázala, že s příchodem mladších generací se znalost jednotlivých typů investic v tuzemsku příliš nezlepšuje. Mladí snadněji podlehnout mediálně líbivým trendům, aniž by dokázali zhodnotit jejich reálný vývoj a hlavně rizika. Očekávali jsme, že se v náhledu na investování budeme přibližovat vyspělým ekonomikám, ale konvergence je výrazně pomalejší.“

Vědomosti jako investice

Průzkum také zjišťoval, zda jednotlivé generace vnímají vzdělání jako investici. Nejvíce si ho cení nejstarší generace, a to 23 procent jejích zástupců, kdežto nejmladší jen 16 procenty. Každý zhruba osmý zástupce mladých považuje za investici své vlastní podnikání, což je o 7, respektive o 6 procentních bodů více než u obou ostatních generací. Nejstarší lidé, zhruba každý šestý, zase více vnímají jako investici starožitnosti, umění a známky.

„Průzkum také potvrdil jednu více méně zřejmou domněnku: s klesajícím věkem rapidně klesá důvěra ve státem podporované penzijní produkty jako vhodnou investici. V nejstarší generaci jim důvěřuje 18 procent, ve věku od 40 do 49 let už jen 11 procent a u nejmladších je to pouze každý zhruba patnáctý. Celkově má státem podporované doplňkové penzijní spoření nízkou podporu. Vzhledem k současnému demografickému vývoji právě na bedrech mladé generace leží odpovědnost se na penzi zajistit i vlastními silami a nespoléhat se jen na státní důchod. A jednou, nikoli jedinou z variant právě může být třetí pilíř se státním příspěvkem,“ uzavírá Jan Lener z Broker Consulting.