Vyjádření ČBA k novele daňového řádu (prolomení bankovního tajemství)

Problémem není transpozice směrnice DAC 5, tedy rozšíření okruhu klientských informací získávaných bankami v rámci prověřování klienta podle předpisů proti praní špinavých peněz a financování mezinárodního terorismu, které banky budou povinny sdělovat finanční správě pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní.

Tímto problémem je to, že podle schváleného návrhu by banky tyto vysoce citlivé klientské informace měly sdělovat správcům daně i pro vnitrostátní správu daní. To je velmi sporné proto, že tyto informace jsou podle dosavadních pravidel určeny primárně pro Finanční analytický úřad (FAÚ), zatímco nyní by o jejich sdělení mohl žádat kterýkoli správce daně, tedy nejenom finanční úřady, ale také třeba obce, pokud spravují např. poplatky za psy nebo za odvoz odpadu, a také pracovníci celní správy. Všechny tyto subjekty totiž mají postavení „správce daně“. Jedná se tedy o významné prolomení bankovního tajemství. Současně lze očekávat významný nárůst dotazů. Zatímco v rámci FAÚ s těmito informacemi pracuje v zabezpečeném režimu několik desítek analytických pracovníků, pak zaměstnanců „správců daně“ je téměř dvacet tisíc.

I proto jsme navrhovali, aby byl přijat pozměňovací návrh, který by, podobně jako u profesních komor, zavedl centralizaci dotazování na straně finanční správy, což ovšem zástupci předkladatele setrvale odmítali a návrh nezískal ani potřebnou většinu v parlamentních výborech. Navíc není vůbec zřejmé, nakolik správce daně ve vnitrostátním daňovém řízení tyto informace vůbec využije především proto, že tyto informace jsou shromažďovány s cílem zamezit praní špinavých peněz a financovat mezinárodní terorismus – to ovšem nejsou úkoly správce daně.