Konjunkturální prúzkum: celkovou důvěru v ekonomiku posílí podnikatel

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku je už skoro tři roky faktickou kopií vývoje důvěry u podnikatelů (graf 1). Dokazují to i data konjunkturálního průzkumu ČSÚ za měsíc prosinec.

Důvěra podnikatelů v obchodě je ve srovnání s důvěrou v průmyslu, ve vybraných službách či ve stavebnictví soustavně každý měsíc nejvyšší (graf 2), a to již po tři roky (poprvé se dostala do této pozice v prosinci 2014). I přesto, že v údajích za prosinec se důvěra v obchodě mírně snížila a nižší jsou i očekávání pro příští tři a šest měsíců. Roli zřejmě sehrává jako každoročně období po vánočních svátcích, kdy – s výjimkou lednových slev – nákupy spotřebitelů zpravidla významně neakcelerují. V kombinaci s velmi vysokým nárůstem spotřeby zejména v posledních dvou letech respondenti ze sféry obchodu tak možná zvažují svoji budoucí situaci realističtěji.

Nejdůvěryhodnější je stavebnictví

Do svého nejlepšího letošního výsledku se pokud jde o indikátor důvěry vyladilo stavebnictví. Ta proti listopadu vzrostla při lepším hodnocení vlastní ekonomické situace odvětví a při stabilním hodnocení poptávky po stavebních pracích. Také očekávání mají manažeři ve stavebnictví pro nadcházející tři měsíce vyšší. Paradoxně i přesto, že jde tradičně o sezónní období, kdy práce na stavbách není v zimních měsících tolik jako v jiných obdobích roku. Odvětví hodlá i nabírat více lidí.

Praktický stejný trend v důvěře jako je tomu ve stavebnictví zaznamenaly prosincové výsledky konjunkturálního průzkumu ČSÚ v sektoru služeb – tj. vyšší důvěra než v listopadu, neměnnost poptávky a očekávání pro příští tři měsíce vyšší, pro příštích šest měsíců stejná jako v listopadu. Také průmysl ukázal růst důvěry, manažeři zde dokonce předpokládají další růst produkce při stejné zaměstnanosti, což ukazuje na budoucí růst produktivity v tomto odvětví.

Lidé jsou naladěni stále velmi optimisticky, i přes nepatrné snížení důvěry způsobené náhledem na celkovou situaci české ekonomiky. Jejich obavy z růstu cen nebo ze zhoršených příležitostí na trhu práce zůstaly v prosinci stejné jako v listopadu. To můžeme „číst“ jako zprávu velmi dobrou, protože tyto obavy jsou v souvislosti s celkovým indikátorem důvěry spotřebitelů malé – zhoršení situace svých rodinných rozpočtů se tedy lidé neobávají. V předvánočních nákupech rostla jejich spotřeba, což zřejmě ovlivnilo fakt, že respondenti z řad domácností nedeklarovali zvýšenou ochotu spořit.

Při pohledu na graf srovnávající vývoj důvěry spotřebitelů a vývoj nominálních maloobchodních tržeb vč. motoristického segmentu (graf 3) je v roce 2017 patrná odlišná spojitost ve srovnání s dlouhodobým vzájemným vývojem těchto dvou charakteristik. Zatímco od roku 1998 je vidět, že vývoj tržeb v maloobchodě sleduje přibližně stejnou křivku jako vývoj důvěry spotřebitelů (je s ní tedy pozitivně korelován), v roce 2017 tomu tak není. Je tedy možné soudit, že důvěra spotřebitelů se promítá i do jiných sfér, než je pouze spotřeba odvozovaná z nákupu zboží. Lidé zřejmě více nakupují služby či investují do pořízení domů a bytů, což je skutečnost doložitelná i jinými statistikami. Příznivé finanční podmínky domácností umožňují tento posun ve spotřebě.

Mezinárodní srovnání

A mezinárodní srovnání? Aktuální data o spotřebitelské důvěře v Německu ukázala podle GfK vývoj nad očekávání, naopak v USA jeden z dvou hlavních indikátorů spotřebitelské důvěry zpracovávaný University of Michigan v prosinci oslabil s nižším než odhadovaným růstem osobních příjmů při růstu osobních výdajů (obojí za měsíc listopad). Klesly zejména zakázky na zboží dlouhodobé spotřeby. Výdaje domácností na konečnou spotřebu jsou v USA daleko ostřeji sledovaným ukazatelem, protože zde tvoří přes dvě třetiny výdajů na HDP (v ČR zhruba polovinu). Američané zřejmě (stejně jako je tomu v ČR) investují v současné době výrazně do pořízení domů a bytů (podle posledních dat za listopad právě prodeje nových domů výrazně vzrostly, když trh očekával naopak jejich pokles). ČR bohužel nedisponuje podobně podrobnou a aktuální oficiální statistikou týkající se domácností a jejich nakládání s penězi. Index spotřebitelské důvěry v ČR tak můžeme vztahovat k „tvrdým“ datům z reálné ekonomiky až s relativně značným zpoždění.