Češi bohatnou, na „zadní vrátka“ ale nemyslí a spoří hůře než Slováci

Finanční situace českých domácností se rychle zlepšuje. A to i v porovnání s okolními zeměmi ve východní a střední Evropě. Vydělané peníze ale více utrácíme a tvorbě úspor věnujeme menší pozornost. Vyplývá to z výzkumu Erste Group, České spořitelny a společnosti IMAS International provedeném v srpnu a září 2017 v Česku a dalších pěti zemích v regionu (Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko, Srbsko).

Rychle bohatneme

Podle nejnovějších dat Eurostatu ve druhém čtvrtletí rostly mzdy v Česku o 11,1 procent. Tak rychlý růst zaznamenali čeští zaměstnanci naposledy před zhruba 15 lety. Rychleji se ve stejném období zvyšovaly mzdy pouze v Rumunsku (o 18,6 procent) a v Maďarsku (o 13 procent). Další skupina zemí zvyšovala mzdy méně - O více než šest procent si polepšili zaměstnanci v Chorvatsku i na Slovensku. Dobrou zprávou je, že spolu s platy roste v Česku také produktivita práce. Podle dat Eurostatu rostla produktivita práce v Česku ve druhém čtvrtletí o 6,4 procenta, zatímco v Rakousku pouze o 4,1 procenta a na Slovensku o 3,3 procenta.

Podle předpokladu ekonoma České spořitelny Michala Skořepy existují předpoklady pro další navyšování mezd. „Míra nezaměstnanosti v Česku je už delší dobu na historicky nízkých úrovních. Lze proto očekávat, že růst mezd bude i v dalších čtvrtletích pokračovat tempy zřetelně nad růstem produktivity,“ uvádí Skořepa.

Nárůst bohatství domácností se projeví i do jejich útrat. „ Nynější dobré časy a příznivé vyhlídky můžou řadu českých domácností přimět k vyšší spotřebě včetně nákupů zboží dlouhodobé spotřeby. Můžeme to chápat mimo jiné jako snahu české populace kompenzovat si omezené útraty v letech recese 2012-2013,“ předpovídá Skořepa.

Více „projídáme“, spoříme méně

Zlepšující se příjmy se ale aktuálně neodrážejí v úsporách většiny Čechů. Z průzkumu Erste Group, České spořitelny a společnosti IMAS International vyplývá, že:

Češi si měsíčně v průměru odkládají „bokem“ 88 eur. To je výrazně méně, než Rakušané (239 eur), ale také méně než Slováci (106 eur). Chorvati si odkládají 63 eur, Maďaři a Rumuni 53 eur a Srbové 37 eur.
Sedmdesát procent Čechů uvádí, že v posledních 2-3 letech nedokázali své měsíční úspory navýšit a jejich výše zůstala buď stejná (47 procent), anebo klesla (23 procent).

Alarmující je přístup Čechů ke spoření v porovnání s okolními státy v regionu střední a východní Evropy mezi lety 2012 - 2017:

Na konci ekonomické krize v roce 2012, kdy průměrná výše měsíčních úspor dosahovala v regionu 76 eur, si Češi odkládali 83 eur a jejich měsíční úspory tak převyšovaly regionální průměr o 9,2 procenta. V letošním roce jejich měsíční úspora dosahuje 88 eur, zatímco regionální průměr činí 91 eur. Češi si tak odkládají o 3,3 procenta méně, než představuje regionální průměr.
Mezi lety 2012 a 2017 dokázali Češi navýšit své průměrné měsíční úspory o pouhých 6 procent, a to i přes to, že jejich nominální průměrná mzda narostla o 19,1 procenta. Rakušané dokázali ve stejném období své úspory navýšit o 40,6 procenta, Rumuni o 35,9 procenta a Slováci o 20,5 procenta. Hůře ke spoření v posledních pěti letech přistoupili jen Srbové, jejich průměrné měsíční úspory v daném období dokonce klesly o 14 procent.

Nespoříme, ale víme, že se máme dobře

Přestože v relativních ukazatelích míra našich měsíčních úspor v porovnání s dalšími zeměmi v regionu zaostává, Češi si uvědomují, že se mají dobře:

Celkem 43 procent respondentů uvedlo, že se jejich celková finanční situace v posledních 2-3 letech zlepšila.
To je přitom zdaleka největší podíl ve sledovaném vzorku zemí. Na Slovensku, které vykázalo vyšší průměrnou měsíční úsporu, připustilo zlepšení finanční situace 30 procent respondentů, v Rumunsku 33 procent, v Maďarsku 23 procent a Chorvatsko se Srbskem se kladně vyjádřilo shodně 14 procent respondentů.

Češi si ve financích věří více než sousedé

V nakládání s úsporami jsou lidé ve střední a východní Evropě konzervativní a snaží se vyhýbat rizikovým investicím, peníze ukládají převážně na spořící účty či vkladní knížky.
Výrazný podíl ve zhodnocování úspor má také stavební spoření (v Rakousku, Chorvatsku a Maďarsku se dokonce řadí mezi tři nejoblíbenější spořící produkty). Mezi Čechy se těší výrazné oblibě také penzijní připojištění a životní pojištění.
Nízké úročení klasických depozitních produktů oživilo zájem i o rizikovější investiční produkty – akcie, cenné papíry a podílové fondy. Do těch se nebojí investovat zejména lidé s vyšší mírou finanční gramotnosti.
Češi a také Slováci jsou regionu jedinými dvěma národy, ve kterých skupina respondentů označujících se za finančně gramotné převažuje nad skupinou lidí přiznávajících „mezery“ ve finančním vzdělání.

Průzkum zrealizovala pro Erste Group a Českou spořitelnu společnost IMAS International v červenci 2017 prostřednictvím telefonických rozhovorů na lokálně reprezentativních vzorcích 500 respondentů starších 15 let.