Na firmy podnikající v gastronomii a cestovním ruchu dopadá koronavirová krize nejvíce

Propad tržeb v gastronomických a ubytovacích službách v důsledku koronavirové krize je obrovský. Odhad ztrát se pohybuje v desítkách miliard korun. Podle údajů Svazu obchodu a cestovního ruchu zaměstnává jen cestovní ruch v České republice kolem 240 tisíc lidí. Jaká je očekává budoucnost?

Koncem května se obvykle naplno rozjíždí letní turistická sezóna a firmy najímají brigádníky, aby zvládly nápor hostů v hotelech, restauracích, ubytovacích, rekreačních a sportovních zařízeních. Letos je to ale jinak: v tomto týdnu se znovu otevřely restaurace, hotely a penziony, ale o návratu k normálu se nedá hovořit. Uzavření hranic zatím stále platí a je téměř jisté, že cestovní ruch, a s ním spojené služby, se letos neobnoví v dřívějším měřítku ani během letních měsíců.

Restaurací zavře méně, než se očekávalo

V pondělí nastal bod zlomu – po více než dvou měsících se znovu otevřely u restaurací i vnitřní prostory. Ty se tedy s určitými omezeními, jako je zkrácení otevírací doby nebo nutnost snížit počet stolů kvůli povinným odstupům, vracejí k téměř normálnímu provozu. Je ale otázka, pro kolik z nich to bude po vynuceném snížení kapacity ekonomicky únosné, a nakolik bude zájem hostů trvalý – po prvotním nadšení může následovat pokles návštěvnosti, svou roli sehraje i horší ekonomická situace lidí.

Podle vyjádření ekonoma Lukáše Kovandy po koronakrizi již znova neotevře zhruba deset procent českých hospod, restaurací a dalších stravovacích provozů. Gastronomické podniky podle ekonomů ztratily na tržbách asi 23 miliard korun. Budoucnost byla líčena v temných barvách, objevovaly se odhady, že by karanténní opatření mohla způsobit uzavření až 30 % restaurací. Aktuální údaje od některých zdrojů jsou podstatně optimističtější, z průzkumu Plzeňského Prazdroje vyplývá, že pokračování podnikání nyní plánuje 97,5 % hospod.

„Záležet bude samozřejmě na lokalitě a stěžejní cílové skupině návštěvníků. Jiná bude situace restaurací v místech atraktivních pro české turisty nebo zaměřených na nabídku běžných obědů či večeří pro lokální klientelu, jiná těch, které stavěly na nabídce pro cizince – například v centru Prahy či Českého Krumlova,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz

Jak to vypadá s cestovním ruchem

Statistická data za první čtvrtletí, která zveřejnil ČSÚ, ukazují, že v březnu došlo vlivem pandemie k meziročnímu propadu o 67 % u počtu hostů a o 57 % u počtu přenocování. Novější údaje zatím nejsou k dispozici, ale předpokládá se, že plný dopad krize ukáží až údaje za druhé čtvrtletí. Mezi nejpostiženější patří kromě Prahy Jihočeský kraj, kde hostů ubylo o 29,3 %. Téměř 28% pokles pocítili hoteliéři a provozovatelé penzionů na jižní Moravě. V Praze odhady hovoří o poklesu příjmů z cestovního ruchu o téměř 64 miliard korun (zhruba 45 %) a v ohrožení je přes 36 600 pracovních míst. Celkem cestovní ruch zaměstnává v České republice téměř čtvrt miliónu lidí, a i přes rozvolnění opatření během května hrozí sektoru ztráta 80 tisíc pracovních míst.

Jako „náplast“ na propad zahraniční turistiky by měl posloužit tuzemský cestovní ruch. Podle studie Asociace restaurací a hotelů by ale Češi museli mít 6-8 týdnů tuzemské dovolené a vynaložit za ni 15-25 tisíc na ekonomicky aktivní osobu navíc nad rámec toho, co již za tuzemské dovolené utrácejí, aby vynahradili výpadek příjmů od zahraničních turistů. Aktuální průzkumy navíc ukazují, že 50 % lidí letos s letní rekreací vůbec nepočítá, ať už je důvodem to, že si již vybrali dovolenou kvůli koronavirové karanténě nebo si ji nemohou dovolit z finančních důvodů.

Propad brigád v těchto oborech

Kromě propouštění trvalých zaměstnanců dopadá situace i na řadu dalších lidí, kteří vylepšovali svou finanční situaci letními brigádami v gastronomických provozech nebo v cestovním ruchu. „Nabídka míst v těchto oborech je zatím minimální, což dokazují i údaje z našeho pracovního portálu. Zatímco v loňském roce se zde počet nabízených míst na dohodu v jarních měsících pohyboval v řádu stovek a obor gastronomie a cestovních služeb figuroval v první pětce oborů s největším počtem brigádnických míst, letos jde zatím jen o desítky nabídek,“ komentuje situaci Michal Novák.