KoroNERV-20 navrhuje opatření na snížení rostoucí nezaměstnanosti

Koronavirová krize připravila o práci už téměř 31 tisíc lidí. Jen za první květnový týden se na úřady práce přihlásilo skoro 4 tisíce uchazečů. Nezaměstnanost v ČR tak stoupá ke 3,5 procentům. „Ta čísla navíc ještě výrazněji porostou s odstupem času. Ke konci letošního roku se míra nezaměstnanosti a počet nezaměstnaných mohou zdvojnásobit,“ varuje ekonomka Helena Horská, jedna z členek občanské iniciativy KoroNERV-20, která ke zmírnění těchto problémů navrhuje několik opatření. „Aktivní role úřadů práce při hledání a zprostředkování práce a zacílená migrační politika mohou pomoct zejména v zemědělství,“ říká ekonom Radim Dohnal, její kolega ze skupiny KoroNERV-20.

Pandemie Covid-19 pracovní trh v ČR ochromila. Přes 420 tisíc osob nechodí do práce ani nepracuje z domova. Více než 160 tisíc je kvůli zavřeným školám a školkám doma s dětmi na ošetřovném. Firmám, které nemusely zavřít provoz a přes protivirová opatření drží výrobu v provozu, chybí zaměstnanci. Na druhé straně mnoho firem muselo uzavřít své provozy, nebo jim došly zakázky a musí propouštět. „Předkrizový boj za vyšší mzdy se obratem mění na boj o pracovní místo,“ glosuje dění Helena Horská. „Právě proto musíme pomoct ekonomice a trhu práce, aby se co nejvíce zkrátil nadále trvající nabídkový šok,“ doplnil ji Radim Dohnal.

Spolu s dalšími předními ekonomy z KoroNERV-20 si myslí, že by v tuto chvíli měly přispět ke zlepšení situace zejména úřady práce. „Vedle standardní agendy by měly registrovat nezaměstnané a propojovat osoby hledajících práci s firmami, kterým naopak zaměstnanci chybí. A to cíleně dle schopností a možností uchazeče a zároveň požadavků zaměstnavatele. Zcela novou příležitostí je zprostředkování sdílení zaměstnanců s jejich souhlasem po vzoru soukromé iniciativy firem a Svazu průmyslu a dopravy pod názvem Spojujeme Česko,“ uvedla Helena Horská.

1.Úřady práce v ČR

Současný stav

Kovidová krize odhalila zásadní nedostatky digitalizace a slabiny zastaralého přístupu úřadů práce (ÚP), které při styku s občany dosud fungovaly zejména jako agentura pro výplatu podpor v nezaměstnanosti, tedy apriori jako koncept nedůvěry, mnohočetné kontroly a byrokracie.
V rámci EU nekoordinovaná omezení pohybu osob přes hranice státu zkomplikovala a připravila mnohé české občany – pendlery – o práci v zahraničí a tedy i o stálý příjem. Velké problémy to také způsobilo podnikům, které před krizí čelily nedostatku pracovníků v Česku a zaměstnávaly zahraniční pracovníky.

Návrhy řešení

V takto krizové době plné nejistoty je třeba žádosti automaticky posuzovat jako správné Jde hlavně o rychlost. Kontrolovat by se měly následně s případnou standardní sankcí.
Novou rolí ÚP by mělo být propojování nejen uchazeče o zaměstnání a zaměstnavatele, ale i zaměstnavatelů navzájem. Potřeba sdílení a výměny zaměstnanců a nečinnost ÚP vedla k iniciativě podnikatelů, kteří převzali roli zprostředkovatelů a sdílí nevyužité pracovníky s jejich souhlasem. ÚP by takto měly další část informací z trhu práce. Tuto funkci (právo zaměstnance, povinnost zaměstnavatele a servis ÚP) navrhujeme vložit do novely Zákoníku práce.
V zájmu co nejaktuálnějších dat a sledování změn na trhu práce by měl být standardně a transparentním způsobem zveřejňován týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Funguje to tak skvěle například v USA. „Akademická i podnikatelská sféra by tento krok k větší transparentnosti velmi ocenila,“ domnívá se Helena Horská.

2.Trh práce a EU

Současný stav

• Členské státy a evropské instituce dosud nevyžadují koordinaci omezení pohybu osob. To vede k častým a na mikro úrovni kritickým nedostatkům agenturních zaměstnanců v pohraničí, ale také až 100 km od hranic. K poptávkovému šoku (čeští pendleři do Německa a Rakouska) tak ČR přidává zřejmě zbytečně prodlužovaný šok nabídkový (polští agenturní zaměstnanci do ČR, nebo ukrajinští dělníci do zemědělství v ČR).

• Neexistuje koordinovaná politika otevírání pracovních trhů pro osoby ze zemí mimo EU (hlavně Ukrajina, Moldávie) ale i z Rumunska. Země s funkční hospodářskou politikou si takové zaměstnance dovezly leteckým mostem, nebo autobusovým tranzitem mimo území ČR.

Návrhy řešení

• Dlouhodobým řešením by měl být jednotný koordinovaný přístup k agenturním i pendlujícím zaměstnancům uvnitř EU a jednotná pravidla pro osoby ze zemí mimo EU, aby v krizové době silné státy nevyužily snadnějších možností dopravy v kombinaci s vyšší mzdou k dojednání podmínek v zemi původu.

• Okamžitým řešením by měla být relativně snadná politika pracovních víz pro vstup do ČR (navrhujeme na 6 až 12 měsíců). Stát musí umožnit a zajistit také snadnou cestu zpět (zejména po skončení sezonních prací v zemědělství). Lze doplnit příspěvkem státu na vycestování zaměstnanců zpět do vlasti, aby tu cizinci nezůstávali bez příjmu a nebyli tak například náchylní k trestné činnosti.

3.Zákoník práce

Současný stav

V této nejisté době je žádoucí, aby byli zaměstnanci maximálně chráněni od ukvapeného propouštění. Proto stát dotuje mzdy přes Antivirus.

Doporučení pro zbytek roku („daňová podlaha“)

Po skončení úvodního šoku (pravděpodobně konec 3. kvartálu 2020) by mělo dojít k rozvolnění zákoníku práce, podpoře částečných úvazků a sdílených pracovních míst, aby se práce rychleji alokovala do perspektivních oborů, na úkor méně perspektivních s nízkou přidanou hodnotou
Doporučujeme také navýšení limitů počtu hodin ročně pro DPP a DPČ a také limity pro neodvádění odvodů. Nyní je DPČ 20 hodin týdně a DPP 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Navrhujeme tyto limity dočasně zdvojnásobit. „U DPP aktuálně nejsou odvody pro příjmy do 10 tis Kč měsíčně. Navýšení limitu na 15 tisíc korun tak sice připravíme stát o odvody, ale tuto ohroženou skupinu bonifikujeme za aktivitu. Rostoucí nezaměstnanost současně s nějakou transformací odvětví služeb povede dost možná k větší poptávce po menších úvazcích. Takto bychom těmto ohroženým pomohli,“ dodává Radim Dohnal.

O KoroNERV-20

KoroNERV-20 vznikl jako svépomocná neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem je zmenšit dopady pandemie Covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma a pro bono.

Poznatky a výstupy z diskusí uplatňují jednotliví členové buď přímo v rámci své profesionální či občanské činnosti, v různých oficiálních poradních sborech nebo je zasílají přímo kompetentním členům vlády ČR a dalším orgánům. KoroNERV-20 může také publikovat zprávy, jako je tato.