Martin Gürtler: Finančními trhy tento týden hýbaly především centrální banky

Česká koruna dnes umazala ztráty ze závěru předchozího dne, když se vrátila pod 25,30 CZK/EUR a je tak nejsilnější za poslední zhruba měsíc. Za celý tento týden tuzemská měna zpevnila o přibližně půl procenta. K silnějším úrovním ji pomohly zejména jestřábí výroky členů bankovní rady centrální banky. Velká část z nich totiž uvedla, že ČNB bude pravděpodobně muset i na následujícím zasedání, které se koná již příští středu, pokračovat v rychlém tempu utahování měnové politiky. Hlavním důvodem přitom zůstává inflace, která v listopadu vystoupala na šest procent a ta jádrová se již dostala na skoro osm procent.

Finanční trhy tak vlivem listopadového vývoje spotřebitelských cen a zmíněných vyjádření centrálních bankéřů začaly zvyšovat sázky na vyšší míru utažení měnových podmínek. Nyní pro prosincové zasedání započítávají zvýšení repo sazby o cca 80 až 85 bazických bodů. Většina analytiků včetně nás očekává zvýšení o 75 bodů a repo sazba by se tak měla dostat na 3,5 %.

Tento týden zasedaly dvě, pro globální finanční trhy nejvýznamnější centrální banky, a to americký Fed a Evropská centrální banka. Obě shodně vyjádřily odhodlání omezit programy nákupů aktiv, které zavedly na podporu ekonomik zasažených pandemií a zároveň ve své komunikaci u slůvka inflace vypustily adjektivum dočasná. Stále více je totiž zřejmé, že současná inflační vlna tu s námi ještě chvíli pravděpodobně bude a centrální banky musí reagovat tak, aby nedošlo k nebezpečnému nárůstu inflačních očekávání a vyšší inflace se nestala trvalým fenoménem.

Fed v souladu s očekáváními urychlil tempo snižování objemu nakupovaných aktiv, když každý měsíc bude tento objem ponížen o 30 mld. USD. Celý program odkupu aktiv by tak měl skončit v březnu příštího roku. Tím si zároveň americká centrální banka vytvořila prostor pro dřívější zvýšení úrokových sazeb. My očekáváme jejich první zvýšení v USA příští rok v červnu a další dvě v druhé polovině roku. Tři zvýšení úrokových sazeb (každé o 25 bazických bodů) jsou plně v souladu s tím, co v průměru očekávají členové FOMC. ECB chce také během prvního čtvrtletí snížit objem nově nakupovaných aktiv v rámci pandemického programu (PEPP) a od začátku druhého čtvrtletí s těmito nákupy přestat úplně.

Nadále by však mělo docházet k reinvesticím již nakoupených aktiv. Konec nových nákupů v rámci PEPP by však měl být částečně vyvážen vyššími objemy v rámci standardního programu APP. První zvýšení sazeb ECB čekáme až na konci roku 2023. O utahování evropské měnové politiky se tak zatím moc mluvit nedá, jde spíše o jen částečné zchlazení extrémně uvolněné měnové politiky. I přesto tento týden z vývoje na finančních trzích nepatrně benefitovalo euro, když posílilo o zhruba 0,2 %. Akciové trhy si v průběhu týdne sáhly na nový rekord.

Makroekonomická data zveřejněná v tomto týdnu spíše zklamala. Německý Ifo index za prosinec zaostal za očekáváními, a to jak pokud jde o složku hodnotící výhled podnikatelů pro následujícího půl roku, tak i hodnocení současné situace. Na vině jsou zřejmě obavy ohledně šíření nové mutace omikron a s tím spojených restrikcí. Ty se pravděpodobně podepsaly i na prosincové poklesu PMI indexů aktivity v oblasti služeb. V případě Německa se tento index po zhruba třičtvrtě roce dostal opět pod hranici 50 bodů, což značí snižování aktivity. Celoevropský index z oblasti služeb sice nad touto hranicí zůstal, k poklesu však došlo i zde. Naopak zpracovatelský průmysl nadále zůstává výrazně v pásmu expanze. V USA zklamaly především maloobchodní tržby za listopad, které oproti očekávání vykázaly zhruba třetinový meziměsíční nárůst.

Zdroj informací

Datum