Spotřebitelská důvěra by dle Michiganského indexu mohla v červnu opět vzrůst. Finanční trh bude ale ještě vstřebávat růst inflace v USA nad odhady. V regionu záznam z minulého zasedání polské centrální banky ukáže, jak vážně její vedení zvažuje zvýšení úrokových sazeb.
Z dnes zveřejněných dat zaujme především vývoj Michiganské důvěry spotřebitelů. Zde se čeká zlepšení, a to kvůli hodnocení současné situace, což by implikovalo pokračování růstu spotřeby domácností rychlejším tempem. Finanční trh ale bude pravděpodobně stále ještě vstřebávat včerejší informace zejména o vývoji inflace. Ačkoliv, jak uvádíme níže překvapila opět o něco rychlejším nárůstem, stále převládá přesvědčení, že toto inflační vzedmutí bude krátkodobého charakteru. Například za posledním meziměsíčním růstem cen stálo z celé jedné třetiny zdražení ojetých aut, přičemž v tomto segmentu je setrvalejší zdražování současným tempem nepravděpodobné. Od centrálních bank se proto čeká pomalejší ústup z ultrauvolněných měnových politik, čehož dokladem je i včerejší zasedání ECB.
Ve středoevropském regionu bude stát za povšimnutí záznam z posledního jednání polské centrální banky. Na něm byly ponechány úrokové sazby beze změny, ale i zde je očekáván jejich brzký růst, takže by záznam mohl o smýšlení NBP více napovědět. Indikace zvýšení polských úrokových sazeb by mohla pozitivně ovlivnit i sazby české a potažmo povzbudit posílení české koruny.
Inflace v USA překvapila v květnu vyšším růstem, než se čekalo, když meziměsíčně ceny povyrostly o 0,6 % a meziroční tempo růstu cen zrychlilo na 5,0 % z předchozích 4,2 %. Tak vysoko byla naposledy před pádem banky Lehman Brothers v roce 2008. Dolar po zveřejnění dat mírně oslabil na 1,219 USD/EUR, zatímco dluhopisové výnosy jen nepatrně zkorigovaly pokles posledních dnů. Akciové trhy v USA i Evropě mírně rostly.
Zasedání Evropské centrální banky nepřineslo změnu v nastavení měnové politiky. Úrokové sazby byly ponechány beze změny, a nezměnilo se ani vyjádření ohledně plánovaného objemu programu nákupu aktiv. V nové prognóze ECB došlo k navýšení HDP pro roky 2021 a 2022 na 4,6 % a 4,7 % z předchozích 4,0 % a 4,1 %. Prognóza inflace byla zvýšena na 1,9 % pro letošek a 1,5 % pro příští rok z dříve prognózovaných 1,5 % a 1,2 %.
Zatímco americká inflace překvapila v květnu vyšším růstem, růst českých spotřebitelských cen se vyvíjel umírněněji, než se čekalo a mezioční tempo růstu cen zpomalilo na 2,9 % z předchozích 3,1 %. Hlavním důvodem pomalejšího růstu cen bylo zlevnění potravin. Na druhou stranu jádrová inflace v meziměsíčním vyjádření zrychlila na 0,4 % (téměř 5 % anualizovaně) a z tohoto důvodu si nemyslíme, že by toto číslo výrazně omezilo ochotu členů bankovní rady ČNB začít se zvyšováním úrokových sazeb spíše dříve. Česká koruna ráno po zveřejnění inflace oslabila k 25,45 CZK/EUR, ale během dne ztráty umazala posílením na 25,35 CZK/EUR.
Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka
11. června 2021