Americká centrální banka dnes opět zvýší úrokové sazby. Vzhledem k vyjádřením, která od ní přicházela, i obavám z nástupu recese, jsme naše očekávání snížili z původních 100 na 75 bazických bodů. Z dat budou v USA zveřejněny objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, které vykáží další růst. Zlepšování úvěrové aktivity v eurozóně by měl dnes potvrdit ukazatel peněžní zásoby. V Česku je kalendář událostí prázdný.
Fed dnes podle našeho očekávání zvýší klíčovou úrokovou sazbu o 75 bb na 2,25 - 2,50 %, tedy poblíž neutrální úrovně, kterou odhadujeme na 2,5 %. Sazby podle naší prognózy dosáhnou svého vrcholu na 3,25-3,50 % počátkem příštího roku. Jejich první snížení pak předpokládáme počátkem roku 2024.
Z dat budou v USA zveřejněny objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. Ty by měly meziměsíčně vzrůst o necelé jedno procento. Ukazatel dlouhodobě stabilně roste. Je nicméně uveden v nominálním vyjádření, což znamená, že v posledních měsících je jeho růst kombinací vyšších cen a nižších objemů.
V eurozóně bude publikován vývoj peněžní zásoby za červen. Ta zřejmě díky oživení úvěrové aktivity privátního sektoru zrychlí meziroční dynamika z květnových 5,6 % na 5,8 %. V růstu (až přes 6 %) bude podle našeho odhadu pokračovat i následujících měsících, což by mělo napomoci oživení investiční aktivity v eurozóně.
Rozhovor pro agenturu Reuters včera poskytl nový člen bankovní rady Jan Frait. Ten se na nadcházejícím zasedání ČNB 4. srpna bude rozhodovat mezi stabilitou úrokových sazeb a jejich mírným zvýšením. Intervence používané k vyrovnání krátkodobých šoků považuje za legitimní nástroj, dlouhodobé intervence ale neschvaluje. Trh v současné době ve svých cenách zahrnuje zvýšení klíčové sazby na srpnovém zasedání o 25 bb. My se domníváme, že bankovní rada ponechá sazby beze změny, rostoucí inflace jí ale dotlačí k 50bodovému „hiku“ na listopadovém zasedání. Kurz koruny na vyjádření Jana Fraita nijak nereagoval. Domácí měna se po celý den obchodovala v úzkém pásmu 24,58-24,60 CZK/EUR. V podobném duchu se pro Radiožurnál v odpoledních hodinách vyjádřila i Eva Zamrazilová. Další rozhodnutí o úrokových sazbách bude podle ní záviset na aktuálních datech, především HDP za Q2, vývoji spotřeby domácností a mzdovém vyjednávání. Na stole jsou podle jejího názoru všechny možnosti, tedy ponechání sazeb beze změny, jejich mírné zvýšení i větší „hike“. S pokračováním devizových intervencí nemá problém.
Maďarská centrální banka zvýšila klíčovou tříměsíční sazbu o dalších 100bb na 10,75 % tak, jak se očekávalo. Vzhledem k rostoucí inflaci očekáváme, že úrokové sazby porostou až do konce letošního roku. Vrchol současného cyklu vidíme v prosinci na 14,5 %. Přesto ale předpokládáme, že maďarský forint bude v nadcházejících měsících dále oslabovat. Doléhat na něj bude vysoký schodek běžného účtu, energetická krize i složité vztahy s EU (pozastavení vyplácení peněz z Fondu obnovy). Před zasedáním centrální banky maďarský forint oslaboval. Z ranních úrovní okolo 399 HUF/EUR vyšplhal až na 402 HUF/EUR. Na rozhodnutí centrální banky ale nijak zásadně nereagoval.
Světový kalendář byl včera poloprázdný. I tak ale společná evropská měna oslabila z ranních úrovní okolo 1,024 USD/EUR až na 1,012 USD/EUR v odpoledních hodinách. Trhy se zřejmě připravují na zítřejší zasedání Fedu. Ve svých cenách zahrnují zvýšení o 75 bb.
Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
27. července 2022