Martin Gürtler: ČNB bude se zvyšováním úrokových sazeb pokračovat

ČNB ve čtvrtek opět zvýší základní úrokovou sazbu ze současných 0,50 % na 0,75 %. Červencový PMI z tuzemského zpracovatelského průmyslu pravděpodobně stagnoval poblíž vysokých hodnot z předchozího měsíce. Průmyslová produkce podle nás v červnu mírně korigovala předchozí pokles, v důsledku nižšího než očekávaného růstu HDP jsou však rizika vychýlena ve směru nižší dynamiky. Červnové maloobchodní tržby by měly být i nadále pod vlivem rychlého rozvolnění restrikcí a pokračovat v meziměsíčním růstu. Z globálního úhlu pohledu budou sledovány především červencové statistiky z amerického trhu práce, které by měly ukázat na pokračující svižný růst zaměstnanosti.

Týden bohatý na data z tuzemské ekonomiky

ČNB na konci června poprvé od vypuknutí koronavirové pandemie zvýšila základní repo sazbu z 0,25 % na 0,50 %. Šíření nákazy se v předchozích měsících výrazně zpomalilo a podíl proočkované populace kontinuálně roste. To přispělo k rychlému a téměř úplnému rozvolnění restrikcí, což vedlo k oživení ekonomiky v průběhu druhého čtvrtletí. S návratem hospodářství k normálu je podle centrálních bankéřů čas začít vracet také úrokové sazby zpět k běžným úrovním. Na vyšší sazby navíc tlačí také inflace, která se nad dvouprocentním cílem centrální banky pohybuje více než dva roky a ohrožuje tak ukotvenost inflačních očekávání. Současný ekonomický vývoj je navíc spjat s řadou proinflačních rizik. Červnové zvýšení úrokových sazeb tak podle nás rozhodně nebylo poslední, když letos očekáváme další tři. Repo sazba na konci roku podle naší prognózy dosáhne 1,25 % a v závěru roku 2022 by se již měla dostat nad 2 %. Na měnově politickém zasedání tento čtvrtek očekáváme její zvýšení o dalších 25 bb.

V tuzemsku bude tento týden zveřejněno velké množství makroekonomických dat. Dnes se můžeme těšit na červencový údaj PMI ze zpracovatelského průmyslu a rovněž na výsledek státního rozpočtu za stejný měsíc. Důvěra nákupních manažerů podle nás stagnovala poblíž předchozích vysokých hodnot. Samotná průmyslová produkce, jejíž červnový objem bude zveřejněn v pátek, podle našeho odhadu korigovala předchozí meziměsíční pokles o 3,6 % a vzrostla o 0,9 % (po sezonním očištění).

V meziročním srovnání byl měl růst i nadále dosahovat vlivem nízké srovnávací základny loňského roku dvouciferných hodnot (10 %). Ve výrobním sektoru se teď aktuálně mísí dva protichůdné vlivy. Zatímco objednávkové knihy jsou plné, výrobcům chybí nezbytné vstupy do výroby. Situace je kritická především v automobilovém průmyslu, kde již řada provozů přistoupila k omezení nebo úplnému zastavení výroby. V důsledku v pátek zveřejněného předběžného odhadu HDP, který zaostal za očekáváními, jsou rizika našeho odhadu červnové průmyslové produkce vychýlena ve směru její nižší dynamiky. Maloobchod na druhou stranu již v červnu nic neomezovalo a tamní tržby podle nás pokračovaly v růstu. Jeho meziměsíční tempo však podle nás zpomalilo z 2,9 % na 0,8 % (bez zahrnutí prodeje aut a po sezonním očištění). Po dosažení předkrizové úrovně tržeb v květnu, se totiž růstový potenciál maloobchodních tržeb částečně vyčerpal. V meziročním vyjádření čekáme zpomalení růstu z 8,1 % na 5,4 %.

Z pohledu globálních finančních trhů budou tento týden sledovány zejména červencové statistiky z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru USA podle našeho odhadu setrval poblíž vysokých hodnot z předchozího měsíce, když činil 825 tis. Trh v průměru čeká ještě o něco vyšší hodnotu (900 tis.). Fungování tamní ekonomiky se vrací k normálu a s tím bychom měli být svědky i pokračujícího růstu zaměstnanosti, a to především v terciárním sektoru. S blížícím se začátkem školního roku by významný nárůst počtu nových pracovních míst měla zaznamenat také oblast vzdělávání. Míra nezaměstnanosti by ve vztahu k tomu měla klesnout z 5,9 % na 5,6 %. Zmíněné statistiky bude bedlivě sledovat také americký Fed, který zpřísňování své měnové politiky podmiňuje právě významným zlepšením situace na trhu práce.

Lépe se dařilo ekonomikám orientovaným na služby, zatímco ty průmyslové za očekáváními zaostaly

V pátek zveřejněný předběžný odhad vývoje tuzemského HDP v druhém letošním čtvrtletí ukázal na jeho mezičtvrtletní nárůst o 0,6 % po předchozím poklesu o 0,3 %. Ve srovnání s naší prognózou, jenž očekávala růst o 2,1 %, a také v porovnání s tržním konsensem hovořícím o rovných dvou procentech, se jedná o poměrně výrazné negativní překvapení. Je však nutno dodat, že datová nejistota odhadu ČSÚ je i nadále vysoká a nebude tak překvapením, pokud se v budoucnu dočkáme významnějších revizí. V meziročním srovnání ekonomika zaznamenala oslnivý a zároveň rekordní vzestup o 7,8 %, který však z velké části souvisel s nízkou srovnávací základnou loňského roku. Úroveň ekonomické aktivity ve druhém čtvrtletí dosahovala 95 % předkrizového výkonu hospodářství (měřeno vůči poslednímu čtvrtletí roku 2019).

Předběžné výsledky HDP za druhé čtvrtletí zveřejnila koncem minulého týdne také řada dalších ekonomik. Ta německá vzrostla mezičtvrtletně o 1,5 %, zatímco se očekával, stejně jako v případě ekonomiky české, růst o 2,0 %. Nad očekáváními rostly naopak ekonomiky Itálie a Španělska. První jmenovaná přidala mezičtvrtletně 2,7 %, když se čekalo 1,3 %, ta druhá pak 2,8 % při očekávaných 2,1 %. Francouzská ekonomika rostla z velkých ekonomik eurozóny nejpomaleji, oproti prvnímu čtvrtletí o 0,9 %. Její výsledek byl však v souladu s očekáváními. Obecně lze tak říci, že lépe se ve druhém čtvrtletí dařilo ekonomikám více orientovaným na oblast služeb (Itálie a Španělsko), jimž pomohlo rychlé rozvolnění protiepidemických restrikcí.

Naopak růst průmyslových ekonomik, typu té české a německé, brzdily problémy s nedostatkem některých vstupů do výroby, v jejichž důsledku museli dokonce někteří výrobci automobilů omezit svou výrobu. Ekonomika eurozóny jako celku dopadla o něco lépe, než se čekalo, když vzrostla mezičtvrtletně o 2,0 %, oproti očekávaným 1,5 %. O den dříve, tedy ve čtvrtek, byly zveřejněny výsledky HDP v USA. Podle těch rostla americká ekonomika v anualizovaném mezičtvrtletním vyjádření o 6,5 %, tedy v podstatě shodným tempem jako v prvním čtvrtletí. Trh však počítal s vyšším růstem o 8,4 %.

Euro ani česká koruna na páteční výsledky evropských ekonomik významně nereagovaly a pohybovaly se poblíž hodnot z předchozího dne, navíc s jen minimálními výkyvy kurzu. Akciové trhy v pátek nepatrně klesaly, zhruba v rozsahu 0,5 %.