Jaroslav Brychta: ECB a nový přístup k měnové politice – firmy budou mít lepší přístup k cizím zdrojům

Během dnešního odpoledne se konalo dlouho očekávané zasedání Evropské centrální banky (ECB), na kterém se rozhodovalo o budoucnosti měnové politiky v unii.

Centrální banka ponechala podle očekávání měnovou politiku nezměněnou. Úrokové sazby se udržely na rekordně nízkých úrovních a kvóta PEPP se udržela na hodnotě 1,85 bilionu EUR. Banka tyto kroky odůvodnila tím, že střednědobý výhled inflace je stále hluboko pod cílem ECB. Z tohoto důvodu ECB revidovala budoucí vyhlídky k sazbám s cílem zdůraznit závazek zachovat akomodativní pozici měnové politiky nezměněnou. Očekává, že sazby zůstanou na současné nebo nižší úrovni, dokud inflace nedosáhne 2 %. To může znamenat i přechodné období, ve kterém bude inflace mírně nad cílovou hodnotou.

Prezidentka centrální banky, Christine Lagarde uvedla, že na zvýšení úrokových sazeb musí být splněny tři základní podmínky:

1. Prognózy centrální banky musí poukazovat na budoucí inflaci na úrovni 2 %
2. Inflace nemůže být pod hladinou 2 %, střednědobá inflace musí být na úrovni 2 %
3. Inflačního cíle musí být dosaženo minimálně v polovině prognózovaného období

Definice těchto základních podmínek pro zvyšování sazeb představuje do jisté míry novinku a posun ve vnímání inflace a dalšího prosazování monetární politiky. V minulosti bylo totiž cílem centrální banky udržet inflaci na nebo těsně pod 2 %, což stačilo na to, aby centrální banka za jistých okolností přistoupila ke zvyšování sazeb. Výše uvedené podmínky však naznačují, že centrální banka bude udržovat nízké úrokové sazby delší dobu a bude tolerovat vyšší úroveň inflace. Pro akciové trhy to představuje dobré znamení, protože firmy budou mít snazší a levnější přístup k cizím (nejen úvěrovým) zdrojům, což bude podporovat jejich podnikání. Horší dopad má tato změna na evropskou společnou měnu, která může vlivem nízkých sazeb oslabovat.

Centrální banka očekává, že vyšší inflace bude pravděpodobně dočasná, přičemž začátkem příštího roku by měla vlivem bazických efektů klesat. Prezidentka ECB uvedla, že současným problémem zůstává Delta varianta, která může poškodit sektor služeb. Pozitivní však je, že se podle ECB ekonomická aktivita vrátí do normálu v 1. čtvrtletí 2022.