Evropská centrální banka dnes bude oficiálně komunikovat chystané změny ve strategii včetně redefinice inflačního cíle. Ve střední Evropě by zveřejněná data měla ukázat mírné zpomalení inflace v Maďarsku. V ČR bychom měli vidět statistiku rychle expandujících tržeb v maloobchodu. Polská centrální banka dnes ponechá úrokové sazby beze změny.
Hlavní událostí dneška bude zveřejnění výsledků revize strategie ECB ve 13:00 a ve 14:30 ji na tiskové konferenci představí Christine Lagarde. Již včera večer pronikly neoficiální zprávy o tom, že nový inflační cíl již nebude mířit těsně pod 2 %, nýbrž přímo na 2 % a současně ECB umožní jeho přestřelování. Ač je to spíše malá změna v cíli, znamená to z hlediska měnové politiky delší setrvání v uvolněné podobě či její větší uvolnění. Z pohledu trhu to zjednodušeně znamená nižší reálné úrokové sazby a slabší euro. Detaily ale nejsou známy a jejich zveřejnění může mít na trh významný vliv. Problematická může být především definice přestřelování, která je mimochodem od změny inflačního cíle doposud nejasná i v případě amerického Fedu. Kromě změn v měnové politice budou prezentovány i ostatní změny ve strategii ECB včetně interakce s fiskální politikou, klimatické změny a další globální témata. V Evropě budou za pozornost stát data ze zahraničního obchodu Německa za květen, nicméně ta v sobě odrazí již včera zveřejněný slabší výkon průmyslové výroby a z pohledu finančního trhu by nemělo jít o kurzotvorný údaj. V USA dnešní kalendář nabízí jen týdenní statistiky z trhu práce.
Inflace je nyní silně sledovanou veličinou prakticky všude a pozornost tak v regionu upoutá i dnešní zveřejnění cenového vývoje v sousedním Maďarsku za červen. Zde trh počítá se zmírněním růstu cen na 0,2 % meziměsíčně a 4,9 % meziročně. Údaj má potenciál ovlivnit spekulace na rychlost zvyšování úrokových sazeb v Maďarsku a v případě většího překvapení i v ČR. V Polsku dnes zasedá centrální banka, ale zde se se zvýšením sazeb počítá až v dalších měsících. Na domácí půdě dnes statistici zveřejní údaje o maloobchodních tržbách v ČR za květen. Na rozdíl poklesu průmyslu, lze u tržeb v obchodech očekávat růst z důvodu rychlého rozvolnění protipandemických opatření. Za květen tak odhadujeme nárůst tržeb maloobchodu bez zahrnutí prodeje a oprav aut o silných 3,6 % meziměsíčně (SWDA). To by s ohledem již rostoucí srovnávací základnu z minulého roku znamenalo zpomalení na meziroční tempo 2,9 % z předchozích 7,5 %.
Akciovým trhům se včera dařilo a převažoval jejich mírný růst v USA i v evropských zemích. Dařilo se ale i dluhopisům USA i Německa, kterým prospívá pokles inflačních očekávání. Zveřejnění zápisu z minulého jednání amerického Fedu sice potvrdilo rostoucí optimismus centrálních bankéřů, ale ti stále s ohledem na velkou nejistotu prokazovali neochotu komunikovat budoucí ústup z programu nákupu aktiv. Americký dolar pokračoval v posilování proti euru, k čemuž mohly přispět i zprávy o vrcholících změnách ve strategii ECB. Z nově zveřejněných dat dnes upoutalo publikování výsledku průmyslové výroby v Německu. Ta v květnu meziměsíčně klesla o 0,3 %, když se čekal růst o 0,5 %. V rámci nejistoty jde o velmi malé překvapení, které je navíc tlumeno vzestupnou revizí předchozího měsíce. Zveřejnění prognózy Evropské komise pro země EU přineslo dle očekávání vzestupnou revizi HDP pro letošní rok a minimální změny pro rok příští. V případě EU tak EK očekává letos růst HDP o 4,8 % a v příštím roce o 4,5 %. Pro Českou republiku pak pro letošek 3,9 % pro příští rok rovněž 4,5 %.
Včera zveřejněná data v ČR především potvrdila, že výrobci mají setrvalý problém se subdodávkami a patrné je to především ve výrobě automobilů. Oproti odhadům tak v květnu jak průmyslová výroba, tak zahraniční obchod vykázaly meziměsíční zhoršení, ačkoliv pohled na meziroční údaje stále ukazuje silný růst daný nízkou srovnávací základnou. Podobný obrázek lze očekávat v dalších měsících, což znamená rostoucí poptávku, kterou producenti budou dobíhat se zpožděním tak, jak jim dovolí subdodávky do výroby. Na meziměsíční bázi jsme v květnu viděli růst stavební výroby, ale to je z pohledu finančního trhu druhořadý údaj. Česká koruna pod vlivem sílícího dolaru proti euru a snížení úrokových sazeb oslabila o 0,5 % na 25,79 CZK/EUR, přičemž ve zveřejněných datech z průmyslové výroby a zahraničního obchodu těžko mohla najít oporu. Oslabily i ostatní středoevropské měny.
Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka
8. července 2021