Martin Gürtler: Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,3 %

Podle zpřesněného odhadu ČSÚ klesla tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. Ve srovnání s předběžným odhadem z konce dubna jde o totožný výsledek. V meziročním srovnání došlo ke zmírnění hospodářského poklesu z 4,8 % na 2,1 %, primárně však vlivem nízké srovnávací základny loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Celkově lze říci, že ekonomika se dokázala s problémy, které ji na začátku roku postihly, vypořádat nad míru dobře a nadále tak prokazovala vyšší míru odolnosti. Ta byla zjevná také při srovnání s výkony sousedních a podobně průmyslově orientovaných ekonomik Německa a Slovenska, které ve stejném období poklesly mezičtvrtletně o skoro 2 %.

Pokles ekonomiky oproti předchozímu čtvrtletí zapříčinil především čistý vývoz. V tom se jednak podepsala mírně horší exportní výkonnost průmyslu související s nedostatkem některých výrobních komponent, ale i výrazně vyšší tvorba dovozně náročných zásob. Ve vyšších zásobách se však mohla odrazit i nedokončená výroba, například automobilů, kde chyběly čipy. Mírně poklesla také spotřeba vlády. Spotřeba domácností, i přes výrazné zpřísnění protiepidemických restrikcí, mezičtvrtletně v podstatě stagnovala. Pozitivně překvapily také fixní investice, které vzrostly mezičtvrtletně o 1,6 %. Z vývoje struktury stavební produkce lze předpokládat růst zejména vládních investic.

Druhé čtvrtletí již pravděpodobně přinese výraznější oživení ekonomiky, a to především s ohledem na rychlé uvolňování protiepidemických restrikcí. Zatímco v průběhu května došlo ke znovuotevření všech obchodů a některých služeb, v červnu by již hospodářství mělo fungovat téměř bez omezení. Lze tak očekávat zejména nárůst spotřeby domácností, v které se zřejmě promítne i odložená poptávka, kterou nebylo možné z důvodu uzavřených obchodů a služeb v předchozích měsících realizovat. Pokračující očkování navíc snižuje riziko zavedení další plošné uzávěry a k růstu by se tak mohly začít vracet také investice. Vyšší domácí poptávka, která je z velké části uspokojována dovozy ze zahraničí, by se však měla zároveň odrazit v nižších přebytcích zahraničního obchodu. V podobném duchu by se ekonomika měla vyvíjet také v druhé polovině roku.

Za celý rok 2021 očekáváme růst tuzemského HDP o 3,4 %, rychlé uvolnění restrikcí nicméně dává naději na ještě mírně lepší výsledek. Nese však zároveň s sebou také riziko, že na podzim dojde opět k zavedení protiepidemických omezení, ať už plošných nebo jen dílčích. I loni jsme totiž během léta pozorovali dechberoucí oživení ekonomiky, zatímco podzim už byl opět ve znamení hospodářského poklesu.